Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) může podle § 69 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč osobě, která soustřeďuje odpad nebo s ním jinak nakládá na místech nebo v objektech, které nejsou podle tohoto zákona zařízeními určenými k nakládání s odpady. Zároveň může stanovit opatření a lhůty pro zjednání nápravy.
Záliba v železničních pražcích
Čím to je, že se staré železniční pražce stávají vítaným stavebním materiálem pro českého kutila? Inu, kutilství, čórky a kaufy stavebního materiálu a lidové vychytávky nese z minulosti. Tedy z doby, kdy se věcmi, jako jsou jedy a nebezpečné chemikálie společnost nezaobírala Co se nenapsalo v novinách nebo neřeklo v televizi, to jako by neexistovalo. A mnoho lidí funguje podle tohoto zajetého systému dodnes. Pocit z dobře vykonaného díla mnohdy převáží nad rozumem. Byť zarážející je, jak se k odprodeji železničních pražců v minulosti postavila jinak prudérní EU. Překvapivě mu nebránila. A tak se pražce staly i zdrojem nechutných tahanic, kdy nakonec vyšlo najevo, že dráhy raději pražce prodávaly, než by platily za jejich likvidaci.
STARÉ DŘEVĚNÉ ŽELEZNIČNÍ PRAŽCE NENÍ MOŽNÉ ODEVZDAT VE SBĚRNÉM DVOŘE
Takový kutil, který si z pražců udělal ohrádku kolem záhonu, schodiště nebo plot, určitě nebude chtít slyšet nic o jedech, které tyto pražce obsahují. Nejspíše začne namítat, že jedů a různých chemikálií je všude kolem nás tolik, že to nějaký ten pražec, který si postavil přímo pod okna, nezmění. Mýlí se. Takový kutil vystavuje nebezpečným účinkům chemikálií nejen sebe, ale i svou rodinu, sousedy a zvířata i rostliny v blízkém okolí. Chemikálie obsažené v pražcích se totiž postupně a beze spěchu uvolňují do půdy, kterou takto pozvolna kontaminují. Nebo do vody, použil-li kutil pražce třeba k dotvoření půvabného zahradního jezírka. Anebo aspoň do spodních vod, které si pak kutil čerpá studnou. A pokud jsme si řekli, že některé z jedů se do těla člověka dostávají i zažívacím traktem, tak už jen stačí, aby byl takový pražec kousek od záhonku s mrkví.
Železniční pražce jsou nebezpečný odpad
Nepřevezmou je od vás v běžném sběrném dvoře. Za likvidaci pražců se platí tzv. oprávněným osobám. A to vede nejednu chytrou hlavu k laborování, jak se po případném prozření pražců zbavit. Ten, kdo železniční pražce použil například ke stavbě plotu, může zažít nehezké setkání s legislativou, a to zejména v sousedských vztazích. Stejně tak prodej nemovitosti, kde bylo železničních pražců použito, se může nehezky zkomplikovat. Zkrátka záliba v železničních pražcích má více temných stránek než světlých.
Tento odpad vzhledem k obsahu impregnačních látek, dehtu, těžkých kovů či olejů byl zařazen pod katalogové číslo 17 02 01 v Katalogu odpadů.
Nicméně věříme, že jsme pravověrné milovníky železničních pražců o škodlivosti jejich oblíbeného stavebního materiálu nepřesvědčili a že budou tento kult i nadále udržovat a šířit, opěvovat a především v něj věřit.
Dřevěné železniční pražce se likvidují pálením za extrémně vysokých teplot v pecích vybavených filtračními systémy. Tedy v ničem, čím topíte doma. Jen šílenec by pak pražce pálil doma v kamnech nebo na otevřených ohništích. O opékání buřtů nad takovým ohněm už ani nemluvě.
Odkazy
Zdroje: Státní zdravotní ústav, enviweb, CT24, stavbadomusvepomoci.cz
