Teorie zdravého mlíčka



Mléko je zdravé

Donekonečna opakovaná lež se stává pravdou. Goebbels nevymyslel nic nového a jeho myšlenka se stala inspirací pro generace politiků i lidí, kteří ochotně věří tomu, co slyší nebo čtou v médiích. A nejinak je tomu s mlékem. Mléko je zdravé! Tak zní tisíckrát opakovaná lež (nebo nikdy neprokázaná pravda, chcete-li), která nás provází již od samého dětství. Mléko a mléčné výrobky se staly naprosto přirozenou součástí naší stravy a zásob v lednicích. Díky donekonečna opakovanému blábolu o zdravosti a prospěšnosti mléka jsme ochotni uvěřit. Ano. Mléko je zdravé. Je?


Za posledních několik desítek let se z původně doplňkové potraviny stala jedna z hlavních potravin konzumovaná v západním světě. S takovou změnou jídelníčku vynálezce lidského těla nemohl počítat.

Jen pro zajímavost je třeba uvést to, že člověk je jediný tvor na světě (ne-li v celé galaxii), který pije mateřské mléko jiných zvířat a má z toho potěšení. Ti, co dávali v hodinách přírodopisu pozor, vědí, že mateřské mléko každého savce je uzpůsobeno potřebám vývoje svého druhu. Jednoduše proto, že mateřské mléko má sloužit ke zdravému vývoji mláďat těchto savců. A ne k výrobě jogurtů. To znamená, že pokud do sebe každý den lijeme kravské mléko, pijeme něco, co je od přírody uzpůsobeno ke zdravému vývoji telat (možná proto je mezi námi tolik volů). Co udělá složení kravského mateřského mléka, které je ve své podstatě pro malá telata, s lidským organismem, může být velmi zajímavé. Mléko je ale zdravé.

Žádný tvor na světě by zřejmě nepil mateřské mléko jiného tvora. Nám ale chutná.

Každý se už setkal s alergií na kravské mléko. Tato alergie může být naprosto přirozenou reakcí na nezpůsobilost kravského mateřského mléka (mnohdy řádně ředěného vodou) na slabší lidský organismus. Alergie na mléko je de facto součástí lidské evoluce. Zatímco naši moudří předci požívali mléko s rozvahou, současný člověk ho povýšil téměř na základní potravinu. Pravděpodobným alergenem jsou bílkoviny, zejména části kravského imunitního systému, na které může lidský imunitní systém podrážděně reagovat. Mimo to jsou s mlékem a konzumací mléčných produktů často spojovány zažívací potíže, nemoci horních cest dýchacích a podle některých „antimlíkařů“ snad i zánět tlustého střeva a cukrovka. Důvodem k tomuto tvrzení může být skutečnost, že okolo 80 % dospělých jedinců (máme zde na mysli lidi) postrádá enzym, který je potřebný ke strávení laktózy (alias mléčného cukru). Špatně strávené, či dokonce nestrávené mléko, pak v zažívacím ústrojí vytváří sliz. Představte si slizový útvar ve vašich vnitřnostech o velikosti zhruba pingpongového míčku. Mléko je zdravé. Možná ano. Ovšem ne ve formě vodou ředěné tekutiny nebo mléka přímo od kravičky. Máme zde na mysli máslo (ne margarín, prosím vás). Nebo kvalitní jogurt (ale o ten v dnešních hypermarketech nezavadíte a vydat byste se pro něj museli do krámů s biopotravinami). A především si za kvalitu připlatit.


Mléko může nejvíce ohrozit malé děti. Jejich zodpovědné matky, zmanipulované reklamami, do nich hrnou mléko pod tlakem. Věří tomu, že mléko je zdravé. Netuší ale, že v tom je háček. Úprava kravského mléka pro malé děti (kojence) je totiž jen nepatrná úprava uhlohydrátů, cukrů a tuků tak, aby se přiblížily lidskému mateřskému mléku. Řečeno jinými (a odvážnými) slovy, tato úprava není ničím jiným, než snaha o přizpůsobení mateřského mléka krávy pro citlivý dětský organizmus ve jménu odbytu mléka. Protože mléko je zdravé. A to i to sušené a čerstvé v různých mléčných sladkostech.

Nikdo nikdy neprokázal, že je mléko pro lidský organismus zdravé. Je pouze prokázáno, že není nebezpečné.

Čím to je, že je mléko zdravé?

Čím to je, že kráva zavřená v kravíně, požírající pouze a jenom uměle vytvořenou krmnou směs, dokáže nadojit zdravé mlíčko? Jinak řečeno jak ta kráva dokáže nadojit něco, co my považujeme za zdraví prospěšné, když sama žije nezdravým (nebo nepřirozeným, chcete-li) způsobem života? Je to jednoduché. Aby kráva nadojila mléko bohaté na vitamíny, musejí se tyto vitamíny přidat do její krmné směsi. Třeba vitamín D. Normálně by se vitamín D v organismu krávy vytvářel působením slunečního záření. Jenomže většina dojnic za svůj život sluneční světlo spatří snad, jen když je převážena na jatka. Proto je třeba tento vitamín dodat buď do krmiva, nebo až pak do nadojeného mléka. Podobně je to s vitamínem A. Ten by kráva získala z trávy, kdyby se k trávě někdy za svůj život dostala. A tak i vitamin A je třeba dodat do krmiva. Podobně tak jód a kdovíco ještě. No a pro jistotu ještě mléko ošetříme tajemnou metodou UHT. Mimochodem, představte si, že jsou krávy, které celé dny lelkují na louce. Ovšem jejich mléko v supermarketech nekoupíte.

Jsme bílí kvůli mléku?

Jedna teorie, kterou zmiňuje B. Kuras v knížce Soumrak bílého muže tvrdí, že naše bílá pleť může mít co do činění právě s mlékem, které konzumujeme ve všech jeho možných formách takřka neustále. A jsme také jedinou lidskou rasou, která mléko nezřízeně popíjí i po tom, co přestaneme být kojenci – a to bez zdravotních následků. Možné to je. Že běloši chytli světlou pleť právě kvůli naší zálibě v mléku. Čím více se totiž budeme pohybovat směrem na jih, tím více se budeme setkávat s různými alergiemi na kravské mléko... a tmavší barvou kůže. A mimochodem, Japonci o nás Evropanech tvrdí, že jsme cítit kyselým mlékem.

Samostatnou kapitolu zdravosti mléka tvoří jedy. Ano, jedy. Nikdo nemůže se stoprocentní jistotou tvrdit, že v mléku jsou. Ale tu ta tam se mohou vyskytnout. Byť v nepatrném množství. Ale nezapomínejme, že některé jedy jsou kumulativního charakteru. Nejedná se zde jen o legendární polychlorované bifenyly, jejichž původ lze vystopovat k nátěrům krmných sil, toxiny (je-li krmivo pro krávy skladováno v místech, kde může být kontaminováno ze země nebo z ovzduší), ale i plísně, které se do kravského organismu dostanou prostřednictvím nekvalitní potravy. Vezmeme-li v potaz, v jakých podmínkách krávy někdy žijí, je přítomnost nebezpečných látek v jejich tělech (a tedy i v jejich mateřském mléce) možná i pravděpodobná. A nevěřte, že metoda pana Pasteura zbaví mléko všech škodlivin. Na druhou stranu v průmyslově vyráběném mléku nám tyto látky nejspíš nehrozí.

Co s mlékem, které nikdo nechce? Mhhm, prohlásíme ho za zdraví prospěšné.

Potíž s mlékem je v tom, že ho je všeobecný nadbytek. Miliony krav denně dojí milióny hektolitrů mléka, které se musí naředit vodou a pak někde prodat. Kdyby se neprodalo, velkochovy by zkrachovaly, krávy by šly na jatka nebo možná rovnou do kafilerky a muselo by se propouštět. Jen pro vaši informaci, kráva určená k dojení – tedy dojnice, (nezaměňovat s dojičkou), ze sebe dokáže za den vytlačit až 60 litrů mléka. To je až 10x víc, než by dokázalo vypít jedno tele (krávy rodí většinou vždy jedno tele). To musí být kráva, taková dojnice! Namísto 'psí život' by se mělo říkat 'kravský život. Že dojit tolik mléka není normální? Není. Jenomže mléko je zdravé.

Kráva je schopna porodit své první tele přibližně ve věku dvou let. Uměle se oplodní a tele je