Léčiva – tichý vodní zabiják

Proč zabiják?

Ne, ne, tenhle titulek není laciným tahákem k tomu, abyste si přečetli následující řádky. Je to bohužel titulek odpovídající realitě. Tenhle prevít nepochází z fabrik ani skládek. Připlouvá potichu a nenápadně odpadními rourami z našich domovů. Z našich čistých a bezpečných toalet a čističky vody si s ním nedokáží vždy poradit. Tak se dostává do vodních toků, kde škodí ekosystému. Jde o léky, které při našem vyměšování končí v kanalizaci.

V evropských řekách a jezerech bylo doposud identifikováno více než 600 různých farmaceutických látek.

Ryby v nebezpečí?

Léčiva a jejich metabolity se mohou ve vodním prostředí hromadit a některé z nich mohou ovlivňovat vodní organismy.

Vědci ve Švédsku zjistili, že lék oxazepam, používaný k léčbě úzkosti a nespavosti, může měnit chování ryb. U okounů vystavených této látce se projevila nižší plachost, vyšší aktivita a změny v potravním chování. Takové změny mohou narušovat rovnováhu vodních ekosystémů.

Výzkumy také ukazují, že některé hormonální látky mohou ovlivňovat reprodukci ryb. U samců některých druhů byl pozorován jev zvaný intersex – tedy výskyt samičích pohlavních buněk v těle samců. Tento jev bývá spojován zejména s hormonálními látkami, například estrogeny z hormonální antikoncepce.

Ve vodním prostředí se přitom nachází celé spektrum různých chemických látek. Některé studie identifikovaly v organismech ryb desítky různých farmaceutických látek a jejich metabolitů.

Odkud se léčiva ve vodě berou?

Jednoduše řečeno: z nás.

Léky, které užíváme – například antibiotika, analgetika, antidepresiva nebo hormonální přípravky – se v našem těle zcela nerozloží. Po průchodu organismem jsou jejich zbytky nebo metabolity vylučovány především močí a stolicí.

Tyto látky pak putují do kanalizace a následně do čistíren odpadních vod.

Jenže čistírny byly původně navrženy především pro odstraňování organického znečištění a živin, nikoli pro rozklad složitých farmaceutických látek. Proto část těchto sloučenin může projít čistírnou až do řek, jezer nebo podzemních vod.

Do kanalizace se navíc dostávají nejen léčiva, ale také zbytky drog.

Obsažené látky z léčiv se totiž v našem těle neztratí. Dostanou se do krevního oběhu a následně jsou vyloučeny právě močí a stolicí. Při průchodu tělem však dochází k jejich částečnému odbourání (hlavně v játrech). Promění se jejich chemická struktura a vzniklé metabolity se liší od původní látky. Jinak řečeno, naše tělo svým způsobem opouštějí jiné látky než ty, které jsme pozřeli.

Mimochodem prostřednictvím vyměšování se do kanalizace a následně do vodních toků dostávají nejen medikamenty, ale i zbytky zkonzumovaných drog.

Nejčastější léčiva zjišťovaná ve vodách

(obvykle ve velmi nízkých koncentracích)

• antibiotika

• léky proti bolesti (např. ibuprofen nebo diclofenac)

• antiepileptika (např. carbamazepin)

• hormonální látky z antikoncepce (estrogeny)

• některá antidepresiva a sedativa

Relativně dobrou zprávou je, že při současných koncentracích nebyl prokázán přímý negativní vliv těchto látek na lidské zdraví v pitné vodě. Přesto jde o téma, které vědci intenzivně sledují.

Nespotřebované léky – zbytečný problém

Pokud jsme hovořili o lécích, které po užití vyloučíme, jde o důsledek jejich běžného používání.

Úplně jinou kapitolou je vyhazování nespotřebovaných nebo prošlých léků do odpadu nebo do toalety.

Průzkumy ukazují, že v českých domácnostech se nacházejí prošlá léčiva v hodnotě stovek milionů korun. Často je doma skladujeme „pro jistotu“, protože by se někdy mohly hodit. Jenže i léky mají svou dobu použitelnosti. Pokud se jich chceme zbavit, rozhodně je nesplachujeme do záchodu ani nevyhazujeme do odpadu.

Jak správně likvidovat léky

Prošlé nebo nespotřebované léky je možné zdarma odevzdat v lékárnách. Ty je následně předávají specializovaným firmám, které zajistí jejich bezpečné odstranění, zpravidla spalováním ve specializovaných zařízeních. Upřímně... pokud vyhodíte pár tablet do směsného odpadu, shoří ve spalovně.

Co s injekčním materiálem?

Použité jehly a stříkačky představují potenciálně infekční odpad.

Doporučuje se je nejprve uložit do pevného a uzavíratelného obalu (například plastové lahve nebo pevné nádoby), aby nedošlo ke zranění při manipulaci.

V některých lékárnách je možné tento materiál odevzdat, jinde je nutné postupovat podle místních pravidel nakládání s odpady.

Kam s rtuťovými teploměry

Staré rtuťové teploměry obsahují rtuť, která je vysoce toxická. Proto by se neměly vyhazovat do běžného odpadu. Správné je odevzdat je ve sběrném dvoře jako nebezpečný odpad.

Co prozradí kanalizace o užívání drog

Vědci dnes dokážou z odpadních vod zjistit nejen přítomnost léčiv, ale i to, jaké drogy lidé ve městech užívají. Metoda se nazývá analýza odpadních vod (wastewater-based epidemiology). Evropská studie agentury EMCDDA pravidelně analyzuje odpadní vody ve více než stovce evropských měst.

Výsledky ukazují například toto:

• Kokain je nejčastěji zjišťován ve velkých západoevropských městech, například v Antverpách, Amsterdamu nebo Barceloně.

• Amfetaminy a metamfetamin jsou častější ve střední a východní Evropě.

• V některých českých městech patří koncentrace metamfetaminu (pervitinu) mezi nejvyšší v Evropě.

O odpadech ze zdravotnictví více ZDE.

---