Environmentálně neudržitelné kryptoměny
- 23. 12. 2021
- Minut čtení: 3
Aktualizováno: před 5 dny
Lhostejno, zda v kryptoměnách frčíte, nebo ne. Bylo by však podivné, kdybyste o nich ještě neslyšeli. Zjednodušeně řečeno, kryptoměny jsou decentralizovaná digitální aktiva, jejichž hodnota stojí především na důvěře uživatelů a fungování technologie blockchain. Tou nejznámější (a první skutečně úspěšnou) kryptoměnou je bitcoin. Ten existuje od roku 2009. Ale odkud se ty kryptoměny berou? Takzvaně se těží. Jistěže ne v dolech, ale pomocí výkonných počítačů. A tady se dostáváme k tomu, proč si o bitcoinu čtete na tomto blogu.
Těžba kryptoměn spotřebuje více elektrické energie, než spotřebují některé státy!
Jak se těží bitcoiny?
Zjednodušeně řečeno každá kryptoměna vzniká tím, že výkonný počítač řeší komplikované matematické algoritmy a za vyřešení obdrží jeho majitel odměnu ve formě určitého množství dané kryptoměny. Tento proces se nazývá těžba. Provází ji velká spotřeba energie a nadprodukce součástek, které se záhy stávají problematickým elektroodpadem.
Energetická superspotřeba
O vlivu kryptoměn na životní prostředí se příliš nemluví. Investory ani těžaře něco podobného většinou nezajímá. Přitom těžba kryptoměn je mimořádně náročná na elektrickou energii.
Odhady Cambridge Bitcoin Electricity Consumption Index uvádějí, že samotná těžba bitcoinu spotřebuje ročně přibližně 120 až 180 terawatthodin elektřiny. To je zhruba tolik, kolik za rok spotřebují celé státy střední velikosti – například Argentina nebo Nizozemsko. (Říká se, že těžba kryptoměn přispěla ke zvýšení ceny elektrické energie minimálně o 10 %). Pokud by se tato spotřeba energie převedla na emise, jde podle některých odhadů o desítky milionů tun CO₂ ročně.
Jedna bitcoinová transakce může spotřebovat zhruba zhruba tolik energie, kolik průměrná evropská domácnost spotřebuje během několika týdnů provozu.
Těžba kryptoměn a spotřeba vody
Podle studie vědců z Vrije Universiteit Amsterdam může globální těžba bitcoinu spotřebovat až 1,5 až 2 miliardy litrů vody ročně. V přepočtu to znamená, že jedna bitcoinová transakce může nepřímo „spotřebovat“ několik tisíc litrů vody, především kvůli chlazení serverů v datových centrech.
Kde se těží kryptoměny
Ještě před několika lety se většina bitcoinů těžila v Číně – odhady hovořily až o 70–75 % světové těžby. Těžaři se přesouvali především do odlehlejších oblastí, kde byla levnější elektřina, často z vodních elektráren nebo z uhelných zdrojů. V roce 2021 však čínská vláda těžbu kryptoměn výrazně omezila a velká část těžařů se přesunula jinam. Dnes patří mezi hlavní centra těžby například USA, Kazachstán nebo Rusko.
Bizarní je i případ Abcházie. Země ležící na kavkazském pobřeží Černého moře, protektorát Ruska. Původně zde těžbu kryptoměn uvítali (elektrická energie zde byla velmi levná). Doufalo se, že díky ní se podaří obcházet mezinárodní sankce a zapojit se do mezinárodního obchodu. Začaly zde vznikat tzv. kryptoměnové farmy. Jenomže velmi brzy došlo k přetížení zastaralé energetické sítě. Byly měsíce, kdy elektřina pro obyvatele fungovala jen čtyři hodiny denně. Těžba kryptoměn a područí Ruska dostalo tuto zemi do ekonomické krize.
Nikdy nebylo spotřebováno takové množství energie a vyprodukováno tolik emisí pro zájmy tak úzké skupiny lidí!
Elektroodpad z těžby kryptoměn
Vedle enormní energetické náročnosti přináší těžba kryptoměn ještě jeden zásadní problém – produkci elektroodpadu.
Hlavním požadavkem při těžbě je výkon a ten výrazně zkracuje životnost specializovaných „těžebních zařízení“. Podle studií se průměrná životnost specializovaných těžebních strojů pohybuje kolem 1 až 1,5 roku. Poté jsou nahrazovány novějšími a výkonnějšími modely.
Přitom elektroodpad je jednou z nejrychleji se zvyšujících kategorií odpadu co do množství. Zrecykluje se ho jen zlomek. Většina končí ve spalovnách, na skládkách nebo nelegálním pašováním do rozvojových zemí, kde se z něj v nuzných podmínkách místní obyvatelstvo snaží primitivními prostředky získat některé drahé kovy.
Podle odhadů vědců z univerzity v Utrechtu může těžba bitcoinu vyprodukovat přibližně 35 000 až 40 000 tun elektroodpadu ročně. To je množství srovnatelné s roční produkcí elektroodpadu v některých menších státech. Pro srovnání: podle výpočtů publikovaných v odborných studiích může jediná bitcoinová transakce generovat takové množství elektronického odpadu, jaké odpovídá vyřazení malého spotřebního zařízení – například tabletu.
Těžba bitcoinu vyprodukuje až 40 000 tun elektroodpadu ročně
Dalším zajímavým faktem je koncentrace vlastnictví kryptoměn. Odhady ukazují, že relativně malé množství velkých investorů drží značnou část všech bitcoinů. Například zhruba tisíc největších adres vlastní přibližně třetinu až dvě pětiny všech bitcoinů v oběhu. Kryptoměny tak sice vznikly jako decentralizovaný systém, jejich vlastnictví je však ve skutečnosti poměrně silně koncentrované.
Lze předpokládat, že pokud bude oblast investic do kryptoměn i nadále perspektivní, stane se právě těžba kryptoměn během několika let jedním z hlavních poškozovatelů životního prostředí a učebnicovou ukázkou toho, jak nezvládnutou oblastí takzvaná digitalizace vlastně je.
ODKAZY
O těžbě Bitcoinu v Katachstánu ZDE.
O těžbě kryptoměn v Abcházii ZDE.
O obraně Číny před těžaři kryptoměn ZDE.
(Zdroje: bbc.com, časopis odpady 11/21, yahoofinance, Quartz)
