Globální obchod s květinami
- 17. 9. 2014
- Minut čtení: 4
Aktualizováno: před 6 dny
Řezané květiny se staly garantovaným úspěšným dárkem pro ženy, politiky, umělce. Zkrátka pro všechny, u kterých nevíme, co jiného bychom jim věnovali. Tenhle nedostatek inspirace dal vzniknout globálnímu obchodu s řezanými květinami gigantických rozměrů. Jen dovoz řezaných květin do zemí EU představuje v přepočtu ročně částku zhruba 100 miliard Kč ročně!
Jen do České republiky se ročně údajně doveze z Holandska více než 40 000 000 řezaných květin. Odkud se berou? Byl by nesmysl domnívat se, že byly vypěstovány právě v severně položeném Nizozemí. Anebo si to snad opravdu myslíte?
Produkce květin má v chudých částech světa za následek úbytek zemědělské půdy, která by byla jinak využívána k pěstování potravin. A samozřejmě vzácné vody. Naopak se zde ještě vydatně chemicky hnojí.
Řezané květiny. Neekologický zelený byznys?
Jak to funguje? S květinami máme spojené Holandsko. Ano, je zde jedna z největších květinových burz na světě, Royal FloraHolland. Ale Nizozemsko v globálním byznyse s květinami funguje jako významný logistický uzel, aukční centrum a překladiště.
Květinářství (a že jich je požehnaně), kam chodíme řezané květiny nakupovat, jsou zakončením složitého systému řetězce globálního obchodu s květinami, který začíná někde v Keni, Etiopii, Kolumbii nebo Ekvádoru.
Jinými slovy květiny se pěstují v zemích, kde je dostupná levná pracovní síla, laxní přístup k používání chemických hnojiv. A také kde jsou pro pěstování příznivé klimatické podmínky. A hlavně letiště. Nikoho nepřekvapí, že při tak velkém objemu obchodu nejsou vlastníky farem místní zemědělci, ale nadnárodní společnosti. Následky jejich působení, zejména sociální a ekologické, leží daleko z dosahu jejich (i našeho) zorného pole a odpovědnosti.
ČR je z více než 90 % závislá na dovozu řezaných květin. Domácí produkce existuje, ale tvoří jen menší segment trhu (sezónní).
Jak funguje pěstování řezaných květin
Je to fascinující logistický řetězec. Zde pro ilustraci příklad tohoto absurdního odvětví:
Květina vyroste u jezera Naivasha v Keni.
Je ošetřena pesticidy, fungicidy, regulátory růstu.
Sklidí se.
Zchladí se.
Cestuje letadlem do Amsterdamu.
Vydraží se během několika hodin.
Pokračuje nákladním autem do Prahy.
Po pěti dnech zvadne.
Končí ve směsném odpadu.
Není výjimkou, že se při pěstování exotických květin používají chemikálie, které byly v Evropě a USA již před mnoha lety pro své karcinogenní účinky zakázány.
Globální obchod s květinami. Spotřeba vody a chemie
S produkcí okrasných květin je spojena enormní spotřeba vody. Té je v některých oblastech nedostatek. Produkce růží může vyžadovat 7 000–13 000 m³ vody na hektar ročně (ano, v závislosti na technologii). To znamená, že jedna růže má tzv. vodní stopu přibližně 7–13 litrů vody!
Pěstování okrasných květin je estetický byznys. To znamená, že výsledný produkt (řezaná květina) musí být bezchybná. Beze skvrn, nepoškozená hmyzem, symetrická a trvanlivá.
Pěstování rostlin, které splňují estetické požadavky, je založeno na intenzivním používání pesticidů, fungicidů, fumigantů, regulátorů růstu a látek zpomalujících stárnutí umírající květiny.
Chemie se používá při dezinfekci půdy aplikací postřiků proti plísním, chorobám a škůdcům. Další aplikace chemie přichází v době růstu květin, kdy se používají chemické podpůrné postřiky. Dále se chemie aplikuje před sklizní a v neposlední řadě se chemie využívá za účelem ochrany květin během převozu, kdy je zapotřebí „zpomalit“ dýchací proces a zvýšit tak optickou „čerstvost“ květin.
Jen na okraj, evropská legislativa kontroluje rezidua pesticidů na potravinách, nikoli na řezaných květinách. Květiny nejsou určeny ke konzumaci, a proto se na ně nevztahují stejné limity.
Mimo samotnou toxicitu těchto chemikálií je ještě třeba brát v potaz tu skutečnost, že teplé klima dokáže jejich toxicitu až trojnásobně zvýšit! Aplikace chemikálií do půdy má samozřejmě svůj negativní vliv na podzemní vody. Nemalé množství toxinů končí i v ovzduší, odkud se pak s dešti vrací zpět na zem, kde narušují ekosystém a dostávají se tak i do lidského potravního řetězce. Ale koho by zajímalo životní prostředí někde v Keni, že?
Na druhou stranu v zájmu objektivity je třeba dodat, že i když pěstování okrasných rostlin ekologické není, funguje i jako zdroj obživy a v některých zemích tvoří významný podíl HDP. Jen ve zmíněné Keni živí tento obor zhruba 200 tisíc lidí.
Jaké květiny se nejčastěji dovážejí a odkud
Růže. Je to nejpopulárnější řezaná květina na světě. Dováží se z Keni, Etiopie, Ekvádoru, Kolumbie a pěstíren v Nizozemsku.
Chryzantémy. Mají dlouhou trvanlivost a je o druhý nejčastěji vodážený druh. A to z Etiopie, Keni, Nizozemska a menší podíl se vozí z Jižní Koreje.
Gerbery. Jsou z Etiopie, Kolumbie, Keni a Nizozemska.
Karafiáty. Vozí se z Nizozemska, Etiopie, Kolumbie a Keni.
Tulipány. Tradičně z Holandska (i když jako první se ve středověku dostaly k nám). V menším množství z Nového Zélandu.
Řezané květiny jako odpad
Kytka, kterou koupíte v květinářství, vydrží průměrně 7–10 dnů. Pak skončí ve směsném odpadu (výjimečně v bioodpadu). Navíc často obsahuje zbytky toxických látek – viz výše. Hřbitovy, svatby, oslavy — všechno generuje bioodpad, který se většinou energeticky využije nebo uloží na skládky.
Evropský dovoz využívá nejvíce plantáže v Keni u jezera Naivasha. I z důvodů intenzivního zavlažování se za několik posledních let rozloha této přírodní vodní nádrže zmenšila o jednu čtvrtinu.
Obchod s řezanými květinami v ČR
Pokud byste dnes v květinářství žádali řezané květiny vypěstované u nás, nebude velký výběr. Většina českých květinářství odebírá květiny právě přes burzu v Holandsku. Minoritní podíl má dovoz z Rakouska a Polska. 98 % všech řezaných květin v ČR pochází z dovozu.
Začínají objevovat obchody, ve kterých je možné zakoupit květiny vybavené různými certifikacemi (které však většinou samy o sobě – stejně jako v mnoha jiných případech – nic neznamenají, protože mnohdy nejdou za hranice zákonné povinnosti).
Jak bylo řečeno v úvodu. Jde o miliardový byznys s vážnými dopady na životní prostředí, který stojí na prostém faktu: nedostatku nápadů, co komu darovat.
Více na toto téma třeba ZDE na stránkách institutu Veronica.
Zdroj: Bio, internetové materiály, FairTrade, dTest, Ekologický institut Veronica
