Řezané květiny se staly garantovaným úspěšným dárkem pro ženy, politiky, umělce. Zkrátka pro všechny, u kterých nevíme, co jiného bychom jim věnovali. Tenhle nedostatek inspirace dal vzniknout globálnímu obchodu s řezanými květinami.
Jen do České republiky se ročně údajně doveze z Holandska více než 40 000 000 řezaných květin. Odkud se berou? Byl by nesmysl domnívat se, že byly vypěstovány právě v severně položeném Nizozemí. Anebo si to snad opravdu myslíte?
Produkce květin má v chudých částech světa za následek úbytek zemědělské půdy, která by byla jinak využívána k pěstování potravin.
Řezané květiny. Neekologický zelený byznys?
Květinářství (a že jich je požehnaně), kam chodíme řezané květiny nakupovat, jsou zakončením složitého systému řetězce globálního obchodu s květinami, který začíná někde v Keni, Etiopii nebo Ekvádoru. Jinými slovy květiny se pěstují v zemích, kde je místní ekonomickou situací garantovaná levná pracovní síla, absence kontroly používání toxických hnojiv, kde jsou pro pěstování příznivé klimatické podmínky a kde si s pracovními podmínkami a bezpečností práce hlavu nelámou.
Není žádným tajemstvím, že ekonomicky výhodnější pěstování okrasných rostlin (nebo bavlny či surovin k výrobě biopaliv) s největší pravděpodobností postupně způsobuje úbytek použitelné zemědělské půdy vhodné pro pěstování potravin. Tato skutečnost může již v blízké budoucnosti vést k dalšímu úbytku zdroje potravin v chudých zemích. Globální obchod s některými komoditami tak přímo přispívá k plundrování již beztak zplundrovaných končin Afriky nebo jižní Ameriky. Abychom si utvořili kompletní obrázek, musíme ještě připočítat dopravu. Často až na druhý konec zeměkoule. Růže vypěstované někde v africké Keni jsou po důkladném chemickém treatmentu naloženy do letadla, které je odveze do Amsterdamu. Zde se během několika hodin vydraží na burze a jsou naloženy do jiného letadla, které je odveze například do Tokia, New Yorku nebo Prahy.
Není výjimkou, že se při pěstování exotických květin používají chemikálie, které byly v Evropě a USA již před mnoha lety pro své karcinogenní účinky zakázány.
CHEMIE, CHEMIE A ZASE CHEMIE. Říká se, že pěstování rostlin, které splňují estetické požadavky zhýčkaného západního trhu, je většinou založeno na intenzivním používání pesticidů, fungicidů, fumigantů a dalších tzv. agrochemikálií. Jinými slovy čím více chemie do půdy dostaneme, tím krásnější plody nám půda poskytne. (Je to stejné jako s chemicky ošetřeným ovocem a zeleninou, které tak rádi kupujeme pro jejich lesk a krásné tvary.) Chemie se používá při dezinfekci půdy aplikací postřiků proti plísním, chorobám a škůdcům. Další aplikace chemie přichází v době růstu květin, kdy se používají chemické podpůrné postřiky. Dále se chemie aplikuje před sklizní a v neposlední řadě se chemie využívá za účelem ochrany květin během převozu, kdy je zapotřebí ‘zpomalit’ dýchací proces a zvýšit tak ‘čerstvost’ květin.
Mimo samotnou toxicitu těchto chemikálií je ještě třeba brát v potaz tu skutečnost, že skleníkové/teplé klima dokáže jejich toxicitu až trojnásobně zvýšit! Aplikace chemikálií do půdy má samozřejmě svůj negativní vliv na podzemní vody v těchto oblastech, protože do nich prosakuje. Nemalé množství toxinů končí i v ovzduší, odkud se pak s dešti vrací zpět na zem, kde narušují ekosystém a dostávají se tak i do lidského potravního řetězce. Ale koho by zajímalo životní prostředí někde v Keni, že?
S produkcí okrasných květin je spojena enormní spotřeba vody, které, jak známo, je v některých oblastech nedostatek. Jsou to věci, které běžného spotřebitele při nákupu řezaných květin ani nenapadnou. Při nákupu totiž květiny posuzujeme podle vzhledu a svěžesti. A proto producenti chemií nešetří. Vědí, že my, spotřebitelé, nebudeme šetřit penězi.
Jen v České republice se roční obrat obchodu s květinami a okrasnou zelení odhaduje na téměř 9 miliard Kč.
Pokud budeme hovořit jen o České republice, dostaneme se za rok 2008 k následujícím číslům. ČSÚ konstatuje, že za rok 2008 bylo do ČR dovezeno, mimo jiné, 33 milionů kusů růží. 18 milionů karafiátů. 12 milionů chryzantém. 2 miliony orchidejí. A necelý million gladiol. Celková hodnota obchodu s okrasnými květinami, řezanými květinami a okrasnou zelení v ČR se odhaduje na 9 miliard Kč (*dTest).
Nejvíce (40 000 000 kusů) se dovezlo z burz v Nizozemí, 14 000 000 kusů z Kolumbie, 4 000 000 z Německa, 2 000 000 z Keni a něco přes milion z Anglie.
Pokud byste dnes v květinářství žádali řezané květiny vypěstované u nás, asi byste často ostrouhali, nebo budete podvedeni. Možná tak někde na náměstí na trhu byste pochodili. Většina českých květinářství odebírá květiny právě přes burzu v Holandsku. Minoritní podíl má dovoz z Rakouska a Polska. 98 % všech řezaných květin v ČR pochází z dovozu. Přátelské ceny, umělá krása, tvary a exotičnost dovážených květin, to vše téměř zlikvidovalo všechny tuzemské pěstitele řezaných květin. Naštěstí ne úplně.
Pokud půjdeme do úplných důsledků, je třeba se na obchod s květinami podívat ještě z jednoho úhlu pohledu. Každá taková květina se stane potom, co zvadne, odpadem. Bioodpadem, máme-li být konkrétní. Procento květin, které skončí na kompostech, je minimální. To protože největšími odbytišti řezaných květin jsou města (například hřbitovy). Bez nadsázky tak můžeme říci, že velká většina z oněch 40 000 000 dovezených květin skončí svou neradostnou pouť ve směsném odpadu a následně na skládkách. Zde se zbytky toxických látek, které květina absorbovala během svého růstu, mísí s ostatním odpadem… prostě nádhera.
Bez zajímavosti není ani to, že v současné době neexistují žádné předpisy nebo normy, které by hlídaly kvalitu řezaných květin a rostlin. Na základě této skutečnosti nelze vyloučit, že kvalita tohoto zboží může být všelijaká. (Pro vysvětlení. Naše normy byly zrušeny v roce 1995. EU zavedla své, avšak ty posléze zrušila. Nové nezavedla.)
Holandsko si budovalo svou pozici středu světa obchodu s květinami téměř 300 let. Denně se na holandských burzách vydraží až 20 000 000 řezaných květin pocházejících z různých koutů světa.
Většina květin pochází z Holandska. Pravda, květiny se zde pěstují, ale především zde má sídlo květinová burza Flora Holland, která obstarává přes 90 % zdejšího obchodu a je největší burzou květin v Evropě. V roce 2007 se obrat této burzy pohyboval kolem 4 miliard (!) EUR. Dennodenně přistávají a startují plně naložená letadla, aby přivezla a odvezla vypěstované květiny od pěstitelů k zákazníkům.
Obchod s květinami na globální úrovni jednoznačně přispívá k poškozování ekosystému v místech, kde se tyto květiny pěstují. Vzhledem ke krátké životnosti řezaných květin logicky musí docházet k nadprodukci pěstování a neúměrnému používání chemických prostředků. I když se můžeme mýlit.
Nikoho nepřekvapí, že při tak velkém objemu obchodu nejsou vlastníky farem místní zemědělci, ale nadnárodní společnosti. Následky jejich působení, zejména sociální a ekologické, leží daleko z dosahu jejich (i našeho) zorného pole a odpovědnosti.
Na druhou stranu je třeba poznamenat, že pěstování květin přináší do chudých regionů finanční investice a především pracovní příležitosti. V některých zemích tvoří obchod s květinami nezanedbatelnou část příjmů. Bylo by tak krátkozraké hodnotit obchod s květinami jako jednoznačně negativní. Má totiž i své pozitivní stránky.
Co můžeme udělat, budeme-li chtít?
Bojkotovat nákup řezaných květin je nesmysl a naivní počínání, které k ničemu nevede. Jak jsme si řekli, i přes své negativní důsledky nese s sebou obchod s květinami jistý ekonomický význam.
My, spotřebitelé, bychom měli věnovat pozornost původu květin, které kupujeme. Existují totiž spotřebitelské značky a certifikace. Nejznámějším je například FairTrade. Dále Floverde nebo FLP. Jelikož informovanost českého spotřebitele o problematice (nejen) obchodu s řezanými květinami je nulová, dost často na certifikované květiny v květinářstvích nenarazíme. Jednoduše proto, že po nich u nás není poptávka. Tedy alespoň prozatím. Otázkou samozřejmě je, zda-li se vůbec český spotřebitel chce něčím podobným zabývat. Pokud ano, zeptejte se květinářky na původ prodávaných květin. Zeptejte se, jakou mají prodávané květiny certifikaci. Zeptáte se jednou, dvakrát, desetkrát ... květinářka se pak zeptá dodavatele, dodavatel importéra.
Další možností, jak se chovat smysluplně při nákupu květin, je kupování hrnkových květin nebo na místních trzích. Ty se pěstují přímo u nás a jejich koupí podpoříte nějakého blízkého zahradníka.
Jako ve většině věcí je to na nás, jak se k věci postavíme.
Více na toto téma třeba ZDE na stránkách institutu Veronica.
Zdroj: Bio, internetové materiály, FairTrade, dTest
