Proč chráníme Zem a ne zem?

Chráníme Zem. Ale ne zem.

Ve svých často naivních nápadech chráníme kdejakým nesmyslem Zemi. Tedy planetu. Recyklací, udržitelnou módou, ekologickými certifikacemi, ESG... však víte. Jistěže, záchrana planety Země je velmi zásadní, jakkoli ambiciózní cíl vzhledem k prostředkům, kterými se k záchraně té staré vesmírné hroudy snažíme přispět. Ale to je vedlejší. Zapomínáme ale na na zem s malým „zet“. Ano, na tu, po které každý den šlapeme, pokrýváme ji betonem, asfaltem nebo trávníkovými pásy. Zapomínáme na tu zem, díky které tu jsme a ještě nějaký ten čas i budeme. Jinak řečeno, kvalitní země (nebo půdy, chcete-li) každý den ubývá. Umírá nám doslova před očima.

Potřebuje země zachraňovat?

Je důležité si uvědomit to, jak neuvěřitelně je planeta Země odolná. Během své existence přežila dopady asteroidů, řádění megasopek, změnu uspořádání kontinentů, kolosální potopy, sucha, doby ledové, obrácení magnetického pólu a kdoví co ještě. Řádění druhu Homo Sapiens tedy není první významná hrozba, kterou planeta Země musí ustát.

Jak vzniká zem

Vznik kvalitní půdy je mimořádně pomalý proces. Podle půdních vědců vzniká přirozenou cestou přibližně 1 centimetr úrodné půdy za 100 až 300 let. Zničit ji přitom dokážeme během několika sezon intenzivního hospodaření, eroze nebo stavební činnosti.

Půda je z lidského pohledu prakticky neobnovitelný zdroj

Proč je země (půda) důležitá?

Roste z ní to, co jíme. Nebo to, čím krmíme to, co jíme. Jinak řečeno, je na ní závislá naše obživa. Země (půda) není „hlína“ bez života. Právě naopak. Je to hmota, která – pokud je zdravá – překypuje životem.

Obývá ji množství živočichů a mikroorganismů, které svou činností umožňují růst rostlin i rozklad organické hmoty. V jediné hrsti zdravé půdy mohou žít miliardy bakterií, tisíce druhů mikroorganismů a stovky drobných živočichů. V půdě zničené intenzivním hospodařením nebo zhutněním jich může být jen zlomek.

Navíc zdravá půda dokáže zadržovat velké množství vody. Podle půdních typů může jeden metr čtvereční kvalitní půdy zadržet přibližně 200 až 400 litrů vody. Díky tomu půda tlumí dopady přívalových dešťů, omezuje povodně a zároveň udržuje vodu v krajině během období sucha.

Proč jsou i v horku v lesích a na polích louže?

Myslíme si, že voda se do země prostě vsákne. Pokud jde o zdravou půdu, pak se to i stane. Pokud je však země rozježděná těžkou zemědělskou, lesnickou nebo stavební technikou, dochází k jejímu zhutnění. Póry v půdě, ve kterých se drží vzduch a voda, se stlačí a půda ztrácí schopnost vodu přijímat. Voda pak místo vsakování zůstává na povrchu v podobě kaluží a odtéká pryč. Taková půda postupně ztrácí život i schopnost regenerace. Je „mrtvá“.

Nejvíce „mrtvé země“ najdeme v okolí developerských projektů, kde stavební technika zem udusala. Tam, kde ji developer nezalije betonem (lhostejno jak, čím a kolikrát certifikovaným), pak zahradnické firmy položí travnatý koberec a zasadí stromky. Popřípadě se ani s trávovými koberci neobtěžují (tráva se musí sekat) a využijí prostě štěrk. Vznikají tak ohavná místa bez života, okolo kterých chodíme, a tu ohavnost už ani nevnímáme. Popřípadě přišli architekti s budovami, na jejichž střechách pod žhnoucím sluncem živoří cosi na zahrádkách, nebo sází rostliny do stěn domů. Plácají se spolu s developery po zádech. Výsledek? Přínosu takových zelených řešení se opravdu musí věřit.

Zeleň na moderní budově. Roste zde v truhlících.

Devastace půdy zemědělstvím

Podobně zničená je půda i na mnoha intenzivně obdělávaných polích. Velké zemědělské podniky používají těžkou mechanizaci, která půdu zhutňuje, a zároveň spoléhají na průmyslová hnojiva a pesticidy.

Podle Evropské komise je více než 60 % půd v Evropské unii v horším nebo degradovaném stavu! Půda tak postupně ztrácí organickou hmotu, biologickou rozmanitost i schopnost zadržovat vodu.

Devastace lesní půdy

Těžká technika devastuje půdu také v lesích. Moderní harvestory a vyvážecí stroje váží často desítky tun a při opakovaných průjezdech dokážou půdu silně zhutnit. Půdní struktura se rozpadá, mizí drobní živočichové a mikroorganismy a schopnost lesa zadržovat vodu se snižuje.

K tomu si přidejte pěstování jehličnatých monokultur, pod nimi vrstvu jehličí, mýtiny... a máte ekosystém jako z učebnice progresivního Sovětského hospodaření.

Tam, kde je půda stlačená, neabsorbuje již žádnou vodu.

Zem je to nejcennější co máme. Spolu s vodou a vzduchem vytváří jedinečný ekosystém, díky kterému jsme schopni na planetě zemi existovat. Není třeba zachraňovat přírodu recyklací, planetu tím, že budeme jezdit na kolech... a věřit kdejaké marketingové ekoblbině.

V České republice je nejvíce průmyslových ploch na obyvatele ve střední a východní Evropě!

Devastace půdy rozvojem infrastruktury

Dalším problémem je zastavování krajiny. V České republice se podle údajů Ministerstva životního prostředí každý den zastaví přibližně 10 až 15 hektarů půdy – nejčastěji kvůli logistickým halám, průmyslovým zónám nebo novým dopravním stavbám. Velká část těchto ploch přitom vzniká na úrodné zemědělské půdě.

Česká republika patří mezi země s největší koncentrací skladových a průmyslových hal ve střední Evropě. Podle realitních analýz přesahuje jejich celková plocha 11 milionů metrů čtverečních, což je při přepočtu na počet obyvatel jedna z nejvyšších hodnot v regionu! Největší část těchto ploch využívá automobilový průmysl a logistika internetového obchodu.

---