Věříme, že recyklace chrání životní prostředí. Nebo že dokonce zachraňuje planetu. Pomáhá k udržitelnému způsobu života. Je ekologická. Zkrátka toto průmyslové odvětví jsme obalili tak silnou vrstvou naivních mýtů, že jen těžko a složitě ji budou budoucí generace odstraňovat. Lze dokonce říci, že vehementní propagace recyklace naplňuje jeden z takzvaných sedmi hříchů greenwashingu. Jaký? „Skrytý kompromis“. Jde o kladení nepatřičného důrazu pouze na část daného problému na úkor celku. Recyklaci chápeme jako ideální způsob, jak nakládat s odpady, abychom dosáhli udržitelnosti, byli ekologičtí, chránili životní prostředí... však víte. Zapomínáme však, že recyklace je průmyslový obor. Recyklační zařízení je v principu „fabrika“. Je na ní navázána spotřeba energií, vody, doprava a každý recyklační proces produkuje odpady. Jistě, je lepší recyklovat, než nedělat nic. Ale taky je dobré o věcech přemýšlet vlastní hlavou.
Lze sklo recyklovat donekonečna?
Kdeže. Nikdo už neví, kdo s marketingovou myšlenkou nekonečné recyklace skla přišel jako první. Ale opakuje jí skoro každý, komu se to hodí do krámu. Předně, k výrobě skla se běžně recyklát používá. To je nezpochybnitelné. Recyklátu lze přidat 50 – 80 %! Ovšem ona „nekonečná“ recyklace, má svůj limit. Jednodruhovost. Tím se myslí to, že pokud se do recyklátu z čirého skla dostanou nečistoty, nebo příměs jiného než čirého skla, takový recyklát již nelze použít k výrobě čirého skla. Lze ho však použít pro výrobu skla méně kvalitního, většinou barevného. Pokud tedy budeme hovořit o nekonečné recyklaci skla, musíme jedním dechem dodat, že tato „nekonečná“ recyklace znamená i klesající kvalitu výsledného recyklátu.
Lze sklo recyklovat donekonečna? Ano. Ovšem s tím, že kvalita recyklátu klesá. Pokud je toto nekonečno, pak i nekonečno má svůj konec :-)
Recyklace obalového skla – má to smysl?
Recyklace obalového skla je ve svém principu kontraproduktivní činnost. Máte sklenici. Třeba od okurek. Tu rozbijete na střepy, abyste z ní opět vyrobili... sklenici na okurky. Zjednodušeně řečeno, přesně takhle recyklace obalového skla funguje. Funkční obaly rozbíjíme a vyrábíme z nich nové. A ano, na nic lepšího jsme ještě nepřišli. Mohli bychom přistoupit na systém vratných skleněných obalů. Jenomže jsme neuvěřitelně líní a stejně tak neuvěřitelně škudliví.
I obal je produkt
Je zde ještě jedna věc, kterou je třeba mít na mysli. Skleněné obaly – stejně jako jakékoliv jiné – jsou produktem firem, které je vyrábějí. Výrobci je od nich nakupují a balí do nich své produkty. Aby výrobce skleněných obalů byl úspěšný, musí přesvědčit nejen odběratele (tedy výrobce), ale i spotřebitele (tedy nás) o tom, že skleněný obal je ten nejlepší. Což o to, sklo je dobrý obalový materiál. Ovšem za vší tou propagandou je třeba vidět i to, že zde nejde o takové ty věci jako ekologie, záchrany klimatu a planet, ale i o podporu prodeje. A proto se říká, že sklo lze recyklovat donekonečna. Hezky to zní. A lze to opakovat donekonečna.
