Nekonečné opakování recyklace skla

Sklo lze recyklovat

Věříme, že recyklace chrání životní prostředí. Pomáhá k udržitelnému způsobu života. Je ekologická. Zkrátka toto průmyslové odvětví jsme obalili tak silnou vrstvou mýtů, že jen těžko a složitě ji budou budoucí generace odstraňovat.

Lze dokonce říci, že některé způsoby propagace recyklace naplňují jeden z takzvaných sedmi hříchů greenwashingu – „skrytý kompromis“. Ten spočívá v tom, že se zdůrazňuje jen jedna část problému, zatímco celek zůstává stranou.

Recyklaci vnímáme jako ideální řešení nakládání s odpady, ale zapomínáme, že recyklační zařízení jsou ve skutečnosti průmyslové provozy. Spotřebovávají energii, vodu, vyžadují dopravu a každý recyklační proces produkuje i další odpady.

Lze sklo recyklovat donekonečna?

Kdeže. Nikdo už neví, kdo s marketingovou myšlenkou nekonečné recyklace skla přišel jako první. Ale opakuje jí skoro každý, komu se to hodí do krámu.

Při výrobě nového obalového skla se běžně používá recyklovaný materiál – střepy. Podle typu výrobku může jejich podíl ve sklářské vsázce dosahovat přibližně 30 až 80 %. Použití střepů má smysl, protože snižuje spotřebu primárních surovin (písku, vápence a sody) a zároveň snižuje energetickou náročnost výroby skla.

Často se říká, že sklo lze recyklovat donekonečna. Materiálově je to v principu pravda. Sklo se při tavení chemicky nezhoršuje tak jako například plast.

Ale problém nastává v praxi. Recyklace vyžaduje velmi čistý a správně vytříděný materiál. Pokud se do čirého skla dostane barevné sklo, keramika nebo jiné nečistoty, nelze z něj vyrobit kvalitní čiré obaly. Takový materiál pak končí v méně náročných výrobcích nebo se používá v barevném skle. Nekonečná recyklace skla je tak spíše eufemismus.

Recyklace obalového skla – má to smysl?

Recyklace obalového skla má smysl, ale z hlediska úspor energie a materiálů bývá ještě výhodnější systém opakovaně použitelných obalů. Například vratné skleněné lahve se mohou v oběhu použít zhruba 20 až 50krát, než jsou vyřazeny a následně rozemlety na střepy pro výrobu nového skla.

Opakované použití ve výsledku šetří energii i suroviny více než samotná recyklace.

Mikroplasty ve skleněných lahvích

Zajímavý poznatek přinesla nedávná studie francouzské agentury ANSES, která zkoumala přítomnost mikroplastů v nápojích.

Výsledky ukázaly, že některé nápoje ve skleněných lahvích obsahovaly dokonce více mikroplastů než nápoje v plastových obalech.

Původ těchto částic nebyl ve skle samotném, ale především v plastových víčkách a těsnění, ze kterých se drobné plastové částice mohou uvolňovat během výroby, skladování nebo transportu nápojů.

---