Řekněte „sýr“ a zavalte svět plasty

Nerovný boj s plasty má svého vítěze. Plasty. Nic na tom příliš nemění ani přísnější regulace Evropské unie, ani emotivní výzvy na sociálních sítích. Pravda, v posledních letech se podařilo omezit některé jednorázové plastové výrobky – například brčka, příbory nebo talíře – a to díky evropské směrnici SUP (Single-Use Plastics Directive). Jenže výrobky, které zmizely z plastu, byly často nahrazeny papírovými nebo jinými alternativami. Z hlediska celkové spotřeby materiálů se tak problém spíše přesunul jinam, než aby skutečně zmizel.

5 plátků sýra v plastu

Ano. Průměrné plastové balení plátkového sýra obsahuje 5 (někdy i o něco málo více) plátků sýra. Jeho kvalitu ponechme stranou. Cena obalu zde bude s největší pravděpodobností vyšší, než cena těch několika plátků sýra. Připadá vám to jako nesmyslné plýtvání? Je. A mělo by se s tím něco udělat? Mělo. Jenomže ono to není tak jednoduché.

Plastové obaly v potravinářství mají především technologickou funkci. U výrobků, jako jsou plátkové sýry nebo uzeniny, se používají takzvané bariérové fólie, které chrání potravinu před kyslíkem, vlhkostí a mikroorganismy.

Často se zároveň používá balení v ochranné atmosféře, které prodlužuje trvanlivost výrobku. Díky tomu mohou výrobci distribuovat potraviny na velké vzdálenosti a prodávat je v samoobslužných prodejnách.

Plasty jako jediné řešení?

Jde o to, že firma, která vyrábí sýry, balí je po několika plátcích do plastového obalu a prodává je po celé Evropě, prostě nedokáže tak rychle změnit obalovou technologii na jinou i kdyby snad chtěla.

Ponechme stranou otázku, do čeho by měla firma těch několik plátků balit, protože to do hry vstupují hygienické předpisy. Ano. Takový mlékárenský koncern může zvolit bioplasty. Ty jsou však většinou dražší než běžné plastové fólie a jejich použití v potravinářství není vždy jednoduché. Navíc se často ukazuje, že mnoho těchto materiálů je kompostovatelných pouze v průmyslových kompostárnách a v běžném systému třídění odpadů se zpracovávají obtížně. V praxi proto zatím nedokázaly klasické plastové obaly ve velkém nahradit.

Další problém spočívá ve složení obalů. Mnoho potravinářských obalů je vyrobeno z více vrstev různých plastů, které zajišťují potřebné bariérové vlastnosti.

Takové obaly mohou být technicky označeny jako recyklovatelné, ale v praxi se recyklují obtížně, protože je třeba jednotlivé vrstvy od sebe oddělit.

Sýrový greenwashing

Chce-li tedy koncern pokračovat v prodeji několika plátků baleného sýra po celé Evropě, nemá momentálně jiné řešení, než v duchu marketingových pouček tvrdit, že jeho obaly jsou recyklovatelné (byť jsou většinou složeny ze dvou materiálů a potištěny), sýr je vyráběný udržitelně a přihodit dalších pár environmentálních klišé odvolávajících se na snižování toho či onoho... a mlhavou budoucnost.

Tak, jako například výrobce sýrů Madeta, který říká, že: „Nový obal Madelandu je tvořen z 93 % z tzv. mono plastu, tedy jednosložkového plastu, který lze lépe recyklovat. Obal navíc obsahuje mnohem méně plastu než jeho předchůdce, tímto krokem Madeta ušetří ročně až 18,7 tun plastu, přesněji PET/PE." Z neopatrně napsaného textů jasně vyplývá, že výrobce ušetří za nákup skoro 20 tun plastu. Skvělé.

Vzhledem k tomu, že většina potravinářského zboží je prodávána zabalená z regálů, může být řešením masivnější podpora starého dobrého pultového prodeje na váhu a balení do papíru. Tady ale do hry vstupuje další hráč (vyjma změny výrobních postupů). Koncový prodejce, tedy supermarket pro kterého by tato změna znamenala nutnost změny uspořádání prodejen.

A bavíme-li se o celé Evropě, jedná se o statisíce prodejen. Navíc se čím dál silněji prosazuje rozvoz nákupů (rohlík.cz apod.), který bez takového balení zatím nedokáže existovat. Takové změny nejsou výrobci a prodejci schopni z důvodů astronomických nákladů.

A dokud bude spotřebitel preferovat pohodlný nákup v supermarketech, kam si dojede autem, nemají producenti sýrů zásadní potřebu nic v současnosti měnit. Pouze změnit rétoriku, využít marketing a řešení, díky kterému by nebylo nutné vyrábět a následně likvidovat tuny plastových obalů, odsunout do budoucnosti.

Napsat na obal informaci o recyklovatelnosti je relativně snadné. Mnohem složitější je změnit způsob výroby, distribuce a prodeje potravin tak, aby vznikalo méně obalového odpadu. Dokud budou zákazníci preferovat rychlý a pohodlný nákup balených potravin v supermarketech, budou výrobci hledat především taková řešení, která zachovají současný systém – a zároveň jej budou prezentovat jako udržitelnější.

---