Počítačová data jako digitální odpad

Data jsou nejrychleji přibývající „neviditelný odpad“

Jsou odpady, o kterých často ani nepřemýšlíme. Jedním z nich je takzvaný digitální odpad. Na jeho vzniku se podílí každý, kdo používá počítač, mobil nebo tablet. Zatímco domácí odpad třídíme a vyhazujeme, tisíce fotografií, videí a dokumentů necháváme uložené na pevných discích nebo v cloudových úložištích. A když místo dojde, jednoduše si přikoupíme další. Jen málokdo se obtěžuje stará data třídit a mazat.

Objem digitálního obsahu roste neuvěřitelným tempem. Každou minutu se například na YouTube nahraje více než 500 hodin videa, na Instagram se odešlou desítky tisíc fotografií a na sociálních sítích a komunikačních platformách vznikají miliony nových příspěvků. Podle odhadů vznikají na internetu stovky miliard e-mailů denně a velká část digitálních dat se nikdy znovu nepoužije.

Zajímavé je, že velká část uložených digitálních dat nemá ve skutečnosti žádnou další hodnotu. Podle některých odhadů tvoří až 60–70 % všech uložených dat takzvaná „dark data“ – tedy soubory, které byly jednou vytvořeny nebo uloženy, ale už nikdy nebyly znovu otevřeny ani použity. Přesto zůstávají uložené na serverech, které je musí neustále napájet elektřinou a chladit.

Všechna tato data je nutné někde ukládat. Proto po celém světě vznikají obrovská datová centra – budovy plné serverů, které nepřetržitě ukládají, zálohují a zpracovávají digitální informace. Podle aktuálních databází existuje dnes na světě více než 10 000 datových center. Nejvíce jich funguje ve Spojených státech, Evropě a v Číně.

Data je třeba napájet. A především chladit.

Provoz datových center je energeticky náročný. Servery musí běžet nepřetržitě a zároveň je nutné je intenzivně chladit.

Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) spotřebovala datová centra v roce 2022 přibližně 460 terawatthodin elektřiny ročně, což představuje asi 2 % světové spotřeby elektřiny. S rostoucím objemem dat se očekává, že tato spotřeba bude dál stoupat.

Samostatnou kapitolou je pak těžba kryptoměn – článek na toto téma ZDE.

Velká část energie datových center neslouží přímo k výpočtům, ale k chlazení serverů. Počítačové procesory produkují při provozu velké množství tepla a bez účinného chlazení by přestaly fungovat. Proto se používají rozsáhlé klimatizační systémy nebo vodní chlazení. Právě chlazení je jedním z hlavních důvodů, proč datová centra spotřebovávají tolik elektřiny.

Vedle elektřiny spotřebovávají datová centra také velké množství vody. Ta se používá především při chlazení serverů. Některé odhady uvádějí, že velká datová centra mohou spotřebovat miliony litrů vody denně, zejména v horkých oblastech, kde je chlazení technologicky náročnější.

Jak může škodit tzv. digitální odpad?

Někteří vědci upozorňují i na dlouhodobé teoretické limity růstu digitálních dat. Fyzik Melvin Vopson z University of Portsmouth například upozornil, že pokud by objem digitálních informací rostl stejným tempem jako dnes, mohl by v extrémně dlouhém horizontu představovat významnou energetickou zátěž pro planetu. Jde však spíše o teoretické úvahy než o bezprostřední hrozbu. Snad.

Třiďte data

Ačkoli digitální odpad není vidět jako plastové lahve nebo papír, i on má svou ekologickou stopu. Každý soubor je uložen na serveru, který spotřebovává energii. Mazání nepotřebných souborů, starých fotografií nebo e-mailů sice svět nespasí, ale může alespoň nepatrně snížit naši digitální stopu.

PÁR ODKAZŮ K TÉMATU

Kde je uložený internet?

O pěti největších datových centrech na světě.

---