Fastfoody: tuny zbytečného odpadu
- 5. 5. 2017
- Minut čtení: 3
Aktualizováno: 5. 3.
Fastfoody a papírový odpad
Řetězce rychlého občerstvení se podílejí nehoráznou mírou na zbytečně vyprodukovaném (nejen) papírového odpadu. Fastfoodové řetězce chápou svůj přínos světu ne v systémové změně vedoucí ke snížení množství jednorázového odpadu, ale v oblasti CSR (Corporate Social Responsibility – rozuměj celospolečenské odpovědnosti). Převážně libivých akcích. Nemám v úmyslu zabývat se kvalitou jejich produktů. Půjde jen a jen o zamyšlení nad tunami zbytečně vyprodukovaného papírového odpadu.
Celosvětově se jen na obaly pro potraviny spotřebují stovky milionů tun papíru a kartonu ročně. Podle údajů organizace FAO a papírenského průmyslu připadá zhruba 40 % veškeré vyrobené buničiny na výrobu obalů! A právě sektor rychlého občerstvení patří mezi velké spotřebitele těchto jednorázových materiálů.
Kdyby fastfoody chtěly, mohly by produkci jednorázových obalů alespoň částečně snížit. Technicky to možné je. Otázkou je, zda by to bylo ekonomicky výhodné a logisticky jednoduché.
Fastfoodové řetězce mohou snížit celosvětově zbytečně vyprodukovaný papírový odpad řádově minimálně o desítky tun týdně.
Rychlé občerstvení, rychlé myšlení
Často slýcháme, že papír je „ekologický“, protože pochází ze dřeva a dřevo je obnovitelný zdroj. V určitém smyslu to pravda je – strom lze zasadit znovu. Jenže mezi zasazením a pokácením nového stromu uplynou desítky let. Navíc velká část dřeva používaného pro papírenský průmysl pochází z intenzivně obhospodařovaných lesních plantáží.
Takové plantáže fungují v podstatě podobně jako zemědělská pole. Stromy se pěstují rychle, často v monokulturách, a po určité době se celé porosty „sklidí“. Z ekonomického hlediska je to logické. Z ekologického pohledu je to však mnohem složitější téma.
Globální výroba papíru dnes přesahuje 400 milionů tun ročně. Přibližně 55–60 % papíru a kartonu končí v obalových materiálech – tedy krabicích, sáčcích, kelímcích nebo papírových táccích. A právě fastfoodové řetězce jsou na těchto jednorázových obalech do značné míry postavené.
Jednorázové obaly jako standard
Pokud jste pravidelní návštěvníci fastfoodových podniků, možná vám to nepřijde zvláštní. Pokud tam zavítáte jen občas, může vás množství obalů překvapit. Hamburger v papírové krabičce. Hranolky v papírovém kelímku. Omáčka v dalším kelímku. Nápoj v papírovém nebo plastovém kelímku s víčkem. Ubrousky. Papírový sáček. A někdy ještě všechno dohromady v další krabici.
Velká část těchto obalů přitom slouží jen několik minut.
Je pravda, že balení jídla s sebou má smysl. Hygiena, rychlost výdeje a logistika jsou pro fastfood zásadní. Problém je spíše v tom, že stejný systém obalů se používá i pro zákazníky, kteří jídlo konzumují přímo v restauraci.
Historicky tomu tak nebylo vždy. V prvních dekádách existence fastfoodů se jídlo často podávalo na opakovaně použitelných tácech nebo nádobí. S rostoucí rychlostí provozu a tlakem na efektivitu však jednorázové obaly postupně převládly.
Papír, který se často nedá recyklovat
Problém spočívá i v tom, že velká část fastfoodových obalů není ve skutečnosti čistý papír.
Aby papír odolal mastnotě, vlhkosti a teplu, bývá:
potažen plastovou vrstvou
impregnován chemikáliemi
kombinován s dalšími materiály
Takové obaly se pak obtížně recyklují nebo se nerecyklují vůbec. Mastnota a zbytky jídla navíc recyklaci dále komplikují. Výsledkem je, že velká část těchto obalů končí ve směsném odpadu a následně ve spalovnách nebo na skládkách.
Odhaduje se, že na výrobu papíru a kartonu se každoročně pokácí až 4 miliardy stromů.
Kolik odpadu fastfoody produkují
Přesná čísla se liší podle regionu, ale některé odhady existují. Například společnost McDonald’s podle vlastních dat obslouží denně přibližně 70 milionů zákazníků po celém světě. Pokud by každý zákazník spotřeboval jen 2–3 papírové obaly, znamenalo by to možná až 70 miliard obalových kusů ročně jen u této jediné značky!
Každá objednávka přitom zahrnuje několik obalových položek.
Jen ve Spojených státech produkují restaurace rychlého občerstvení podle odhadů environmentálních organizací několik milionů tun obalového odpadu ročně.
A to je jen jeden segment potravinářského průmyslu.
Průměrná restaurace (včetně fastfoodu) vyprodukuje přibližně kolem 20 tun odpadu ročně.
Třídění odpadu v fastfoodech
Mnohé řetězce dnes deklarují snahu o zlepšení. Zavádějí třídicí koše, mění materiály obalů nebo testují opakovaně použitelné systémy. McDonald’s uvádí, že více než 90 % jejich obalů je dnes vyrobeno z papíru nebo vláknitých materiálů a že většina z nich pochází z certifikovaných zdrojů (např. FSC).
To ale automaticky neznamená, že jsou tyto obaly skutečně recyklovány. Recyklace totiž závisí na lokální infrastruktuře, čistotě odpadu a chování zákazníků.
Ano. Fastfoodové řetězce nejsou žádné charitativní organizace. Jsou to globální podniky, jejichž hlavním cílem je rychlost, efektivita a zisk.
Jednorázové obaly tento model dokonale podporují. Umožňují rychlou obsluhu, minimalizují mytí nádobí a snižují provozní náklady.
Z pohledu životního prostředí je to však systém založený na extrémně krátké životnosti materiálů. Stromy rostou desítky let. Papírový obal od hamburgeru slouží několik minut. A pak končí v koši.
