Za zelenější e-shopy


S výzkumy, anketami a dotazníky se roztrhl pytel. A aby ne. Nudíme se, toužíme po jistotách. A co jiného než poskládaná čísla nám dodá té jistoty více, že? Příkladem budiž závěr z výzkumu, že 68 % Čechů je připraveno vzdát se části komfortu ve prospěch zelenějších e-shopů. To nám ukázal výzkum Asociace pro elektronickou komerci. Pro 5,3 % nakupujících je ekologický přístup e-shopu, ve kterém nakupují, zásadním faktorem. Dalších 20,2 % vnímá kroky internetového obchodu pro udržitelnost jako jeden z bodů při svém rozhodování. Z dalších odpovědí je ale zřejmé, že vývoj bude mít do budoucna významně stoupající trend. Skvěle.


Zelenější e-shopy?

E-commerce (v principu jde o e-shopy a služby prodávané online) se podílejí na nezanedbatelném množství obalových materiálů a emisí. Možná jste zažili, že vám e-shop doručil krabici vyplněnou výplní, v ní další krabici a v té krabici teprve krabici s vlastním produktem, který jste si koupili. Prodejci při balení zboží musejí myslet na dvě věci. Na ochranu zboží a na ekonomicky přijatelnou logistiku. Mimo toho mají k dispozici standardizované obaly. Trend, který zmiňuje asociace APEK, ukazuje, že toto bude nutné změnit, protože neudržitelné balení produktů „může“ být bodem, kdy (zatím) malé procento zákazníků může obchod opustit. Dalším jevem, který výzkum APEKu potvrzuje, je skutečnost, že při osobním odběru e-shopy méně a méně nabízejí odnosné tašky. A pokud tak činí, tak z důvodů hloupé reklamy, nebo na výslovné přání zákazníka. Je zde i ekonomický aspekt, který se projevuje v tom, že jsou zákazníky stále více preferována výdejní místa doručovacích společností typu Balíkovna nebo Zásilkovna, což vede ke snížení tzv. individuální dopravy do místa bydliště adresáta – prostě auta jezdí méně. Samozřejmostí je, že prodejci hledají rovnováhu mezi cenou obalu a jeho tzv. ekologičností, kterou rozumíme buď ekologicky vyráběné materiály (což je rozporuplné) nebo materiály recyklovatelné. Některé e-shopy již dávno praktikují znovu použité obaly, kdy vám zboží přijde v krabici už jednou použité. Pionýrem v tomto je v ČR například společnost Recyklbox. Dále můžeme očekávat v dopravě zboží elektromobilitu, popřípadě rozvoz na kolech, jak to opatrně zkouší Alza. Očekávat lze motivaci zákazníků k většímu využívání hromadných odběrných míst. Běžné se stávají vratné znovupoužitelné obaly a očekávat můžeme i uzavřené oběhové cykly v oblasti lahví, jak je začala praktikovat rozvážková služba Rohlík se sodovkárnou Mattoni.


Řeč bylo o lokální české e-commerci. Jak snižovat negativní ekologický dopad při nákupu zboží ze zámoří nevíme. Proti globálnímu nákupu přes e-shopy je naše lokální snažení kapkou v moři. Mezinárodní doprava vyžaduje další obaly, budování logistických center a skladů, je zásadním zdrojem emisí. Zde narážíme na globální problém e-commerce v jejím samotném principu. Mohu si koupit téměř cokoli a odkudkoli. To, co se prodává v obchodě za rohem, koupíme levněji přes internet v zahraničí, mnohdy v asijském zámoří. U některých druhů zboží je to oprávněné. U jiných vůbec. Nekupovat zbytečnosti z druhého konce planety je jedním ze základů udržitelnosti e-commerce. K tomu může přispět plánované uvalení cla na zboží dovážené ze zemí mimo EU. Byť by zde měla hrát hlavní roli uvědomělost zákazníka.


Ekologie jako obchodní model

Nejenom výzkum asociace APEK ukazuje, že oblast e-commerce čekají změny, které bude postupně vyžadovat více a více nakupujících. Jde i o společenskou odpovědnost provozovatelů e-shopů a navazující infrastruktury. Ale praxe již ukázala, jak jsou udržitelnost a ekologičnost marketingově snadno zneužitelné. Ne vždy se nezbytně musí jednat o greenwashing, často jde i o prachobyčejnou neznalost tématiky. Ekologie se totiž nabízí jako obchodní model. Smutnou ukázkou budiž cenotvorba jednoho ekologického e-shopu, který, pokud si pořídíte levný nákup (v malém balíčku), vám naúčtuje 20 Kč. Lze totiž tvrdit, že „Malé balíčky zanechají větší uhlíkovou stopu, než zachrání poklady uvnitř.“ Jde o absurdní tvrzení, zákazníky e-shopu zjevně akceptované (viz výzkum). Hrana mezi ekologickým (udržitelným, chcete-li) fungováním e-shopu a neetickou monetizací ekologického tématu je tenká a záleží na rozlišovací schopnosti nakupujícího. Není těžké si představit e-shop, který nabídne za příplatek ekologický obal, ekologickou dopravu. Ekologickou likvidaci (jejíž zajištění je v mnoha případech povinností výrobce). Ptejme se i jak tyto ekologické příplatky daný e-shop vykáže účetně. Kreativitě marketingových koumesů se meze klást nemohou a bude na zákazníkovi, aby v konečném důsledku rozlišil, co je přínosné a co je pouhým „taháním peněz z kapsy“. Neexistuje žádná sada pravidel. Je třeba se spoléhat na vlastní rozum a intuici.

Položme si otázku, proč by si měl zákazník připlácet za ekologický provoz e-shopu?

Výzkum APECu vlastně nepřinesl nic nového. Vzrůstající zájem zákazníků o ekologičtější formy nakupování je dlouhodobým trendem. Alespoň co se výsledků kvantitativních dotazníkových výzkumů týče. Položme si otázku, proč by si měl zákazník vůbec připlácet za ekologický provoz e-shopu? Nepřenáší tak čistě náhodou provozovatel své náklady na zákazníka? Něco zcela jiného je připlatit za ekologické zboží (jehož výroba s sebou nese vyšší náklady). Jistě, můžeme argumentovat tím, že zákazník se na vyšších nákladech podílí a pomáhá tak obchodníkovi být ekologičtějším. Ale ruku na srdce, proč máme používat rozvážkovou službu nákupu typu Rohlík i s jejím ekologickým přístupem, když si většina z nás může dojít do krámu po svých, že? Proč bychom měli platit e-shopu de facto pokutu za to, že naše objednávka je nízká? Má smysl připlatit si za ekologický obal, když ho stejně vyhodíme? Otázka ekologičnosti/udržitelnosti oblasti e-commerce v sobě obsahuje spousty proměnných i zcela neznámých. (Nejen) APEK tak vlastně kouzlem nechtěného nabízí oboru e-commerce návod, jak ekologická témata monetizovat.


Kniha 7 pádů dpadu
Třidění odpadu CZ logo

© 2007 - 2021 TŘÍDĚNÍODPADU.CZ | CONCEPT42

Tento web není dotovaný z veřejných zdrojů.

Logo © Designology