Fankub jednorázových plenek


Máloco přineslo mamkám takovou úlevu, jako jednorázová plena. Kdo neměl dítě, nepochopí. Jednorázové pleny s staly předmětem mnoha vášnivých diskuzí. Jedno byli pro, jiní proti. A tyhle diskuze neměly – a nemohou mít – vítěze. Fakta jsou jasná. Jakýkoli výrobek, který je určen k jednorázovému použití už z principu nemůže být ekologický. A ne všechny mamky (a taťkové) mají čas praním plen látkových. Na jednorázové pleny je třeba se dívat s racionálním přístupem. Bez emocí, intelektuálních ekologických ideologií a samozřejmě s nimi svéprávně zacházet.

A pamatujte, žádné ekologické jednorázové pleny neexistují.


Stručná historie plen

Potřeba plen u člověka vznikla kdysi v dávné minulosti, kdy se usadil a musel začít dbát alespoň na základní požadavky hygieny. Lze se domnívat, že za první „prapleny“ sloužily zbytky kůže, velké listy, mech. V zemích s teplejším podnebím se plenky neujaly po dlouhou dobu vůbec. Dětská plena, podobně jako ostatní hygienické pomůcky, se vyvíjela jen minimálně. Vyvíjela-li se vůbec. Revoluční 19. století přineslo první zásadnější pokrok. Tehdy se začaly objevovat porůznu střižené kusy látky, které se obalovaly kolem dětských zadniček a spojovaly se kolíky. A nosily se i několik dnů. Jejich praní byl očistec a vzhledem k absenci spolehlivých (bezpečných) pracích prostředků nebylo praní plen hygienicky dostačující. Důvodem bylo to, že se v období průmyslové revoluce více a více lidí stěhovalo do měst, malých krcálků a dodržování hygieny se ukázalo jako nezbytné. Kolem roku 1880 byl objeven zavírací špendlík. Tak bylo možné kusy látky k sobě spojit spolehlivěji (byť s rizikem poranění a infekce). Nicméně mějme na paměti, že ti nejchudší museli používat i špinavé kusy látek – následky je snadné si domyslet. Látkové pleny se začaly vyrábět průmyslově v USA v roce 1887, kdy kohosi napadlo je potiskovat vzorem.

Mezníkem ve vývoji jednorázové pleny byla přeměna buničiny na měkkou celulózu

Kdo přišel s nápadem na jednorázovou plenu není známo. Ovšem na základech pokroku německého papírenského průmyslu, kdy se podařilo přeměnit buničinu na měkkou celulózu, vyvinula v roce 1936 švédská firma Paulistrom Bruk první vcelku použitelnou jednorázovou plenu s absorpční schopností. Bylo je ještě nutné ručně vystýlat gázou, ale své uplatnění našly . V USA firma Chicopee Manufacturing Company o dva roky později představila plenové gázy. V 50 letech pak Paulistrom Bruk nabízel své „plenky“ v roli, zatímco americká Chicopee kusové plenové gázy. Hlavní (a jedinou) výhodou obou produktů byl savý materiál. Tyto produkty pak byly následně zdokonaleny jistou Marion Donovanovou z Connecticutu. Navrhla neprodyšnou plenku – obsah se nasál, ale neprotekl. Navíc tato praktická dáma přidala i plastové svorky, které nahradily nepraktické špendlíky nebo provázky. Později své 4 patenty na jednorázové pleny, kterých byla majitelkou, prodala za milion dolarů firmě Keko Corporation. Mimo praktické pomůcky pro mamky se objevila i gigantická obchodní příležitost.

Každoročně je na světě vyhozeno 200 miliard jednorázových plen

Další osudy vynálezu zvaného jednorázová plenka jsou už zjevné. Jednotlivý výrobci se předháněli v tom, koho plenka bude lepší, hezčí, levnější. Produkce této hygienické pomůcky raketově stoupala a likvidací použitých plen se nikdo nezabýval. Až relativně nedávno, v souvislosti s katastrofálním množstvím produkovaného odpadu, se někteří lidé začali o osudy použitých plen zajímat. Aniž by existoval nějaký hmatatelný výsledek těchto snah, zájmu zákazníků o ekologičtější produkty se chopil marketing, který začal vytvářet iluzi tzv. ekologických plen.



Z čeho jsou vyrobeny jednorázové pleny?

Aby plenka fungovala tak jak má, musí splňovat tři základní požadavky. Absorbovat, neprotékat a držet na těle. Z toho důvodu jsou jednorázové plenky kompilátem hned několika materiálů. V zásadě jde o celulózu, polyprophylenové textílie a absorbenty. Další látky, které mohou pleny obsahovat, jsou LDPE, polyakryláty, polyester, papírová složka, elastany a lepidla. Mimo to v plenkách často najdete přísady v podobě gelů nebo škrobů, popřípadě i bambus a konopí.


Lze jednorázové pleny recyklovat?

Ne. Plenka s obsahem je nezpracovatelná. Lépe řečeno výsledek takového zpracování je v současnosti nepoužitelný. (Pilotní závod na zpracování jednorázových plenek v Evropě byl otevřen v italském Trevisu za podpory firmy Procter & Gamble. O něco dříve se o recyklaci plenek pokoušela Austrálie. Jedna linka funguje v Taiwanu. Výsledky jsou zatím nepovzbudivé, jsou-li nějaké.) Problém není v materiálech, ale v obsahu plenek. Svým způsobem jsou použité plenky odpadem ze zdravotnictví, popřípadě infekční odpad – byť legislativa to vidí jinak. Každopádně, je zde velká obchodní příležitost.

Za každou hloupostí hledej marketing

Dobrý marketing vytváří v lidech iluze a na jejich základě mění jejich myšlení a chování. Trh s jednorázovými plenami se rozrostl do nebývalých rozměrů. Jelikož spotřebitelé postupně projevují zájem o ekologická témata (udržitelnost, chcete-li), přispěchali výrobci s řešením: ekologické jednorázové pleny. V principu se jedná o naprostý nesmysl. Žádný jednorázový produkt nemůže být nazýván ekologickým. K jeho výrobě je třeb