Co nahradilo popel?



Je pravdou, že na jedné straně se množství našeho domácího odpadu neustále zvyšuje, ale bez zajímavosti není ani to, že se zásadně mění jeho složení. Ještě na začátku minulého století tvořil naprostou většinu domácích odpadů popel z kamen. Ostatního odpadu bylo minimálně. Dnes tvoří většinu našich domácích odpadů zcela jiné materiály. Popel už v popelnicích najdeme jen minimálně. Jaké jsou tedy druhy odpadů, které nahradily v našich popelnicích popel? Zde je nešťastných sedum kandidátů na nejvodnější náhradníky za odpad, kterým dal popelnicím kdysi dávno jejich jméno. Stejně jako profesi, která se jejich vyvážením dodnes zabývá.

1. Restaurace rychlého občerstvení


Fast Foody. Tento způsob rychlokrmení značně změnil nejenom naše stravovací návyky, ale i odpadové toky. Fastfoody dnes patří k jedněm ze zásadních producentů odpadu. Ponechme stranou odpad potravinový. O tom bude zmínka níže. Bohužel, ačkoli jsou obaly, které fast foody používají, z materiálů, který je možné recyklovat, tyto se k recyklaci dostávají jen v minimální míře. A i když je to možné, fast foody nevyužívají možnosti používání opakovaně použitelného nádobí, pokud se zákazník rozhodne svůj fastfood spořádat na místě. Je pro ně levnější a snadnější prodávat v jednorázových obalech a s těmito obaly si následně nelámat hlavu. Vniveč tak přijdou ročně tuny a tuny jednorázových obalů. Převážně plastů a papíru.

2. Nakupování on-line


E-shopy, chcete-li. Poslední desetiletí zcela změnilo to, jak většina z nás nakupuje. Namísto chození si pro zboží do krámů, chodí zboží za námi domů. Zatímco skladová logistika doznala změn především v tom, že vše hlídají počítače, zásadně se změnila takzvaná „last mile“ – jak říkají lidé z oboru. Tedy poslední úsek dopravy zboží ze skladu e-shopu k zákazníkovi. Po nákupu v e-shopu je nutné zboží pro účely přepravy zabalit. Ideálně tak, aby to bylo co nejlevnější a zároveň aby nedošlo k poškození zboží. Proto se vyrábějí standardizované obaly, které mnohdy nereflektují velikost toho, co je v nich převáženo. E-shopy uvádějí do oběhu v globálním měřítku milióny tun jednorázových obalů. A příliš se nestarají o to, co se s obaly stane. Budiž zmíněny výjimky. Těch je však pomálu.

3. Zmenšování a nesmyslné balení


Jedná se malá a ještě menší balení produktů. Nebo způsob balení, nad kterým zůstává rozum stát. Výsledkem je to, že s použitím mnohem více obalů se prodá méně produktů. Znáte to, pidijogurty, malá balení vody, balení kousků potravin. nebo legendární plastové tašky, dvojbalení a podobně. Není od věci se domnívat, že v případě těchto balení platíme více za obal (a jeho poplatek obalové společnosti), než za samotný produkt. Zmenšování balení má svůj podíl na zvyšování množství především plastového odpadu. Dále pak skla. Balení produktů, které běžně není třeba balit (viz bizarní obrázek vlevo z prodejny Albert) je už jen do nebe volající ignorace jakékoli obalové kultury a zdravého rozumu všeobecně. Škoda, že v tom nebi nikdo neposlouchá, žejo? :-)

4. Textil

(Nejenom) móda je dnes o trendech – i když to byla vlastně vždycky. Ovšem v posledních několika desetiletích se přestalo jednat o trendy ryze módní, ale o trendy prodejní. A za poslední tři desetiletí se díky levné pracovní síle a nízkým výrobním nákladům z textilu stal další druh odpadu, jehož množství raketově narůstá (stejně jako jeho dopad na tzv. životní prostředí). Díky cenové dostupnosti pro naši západní civilizaci přestalo mít oblečení jakoukoli hodnotu vyjma cenovky. Více než polovina konfekce se dnes vyrábí v Asii a textil jako komodita není v Evropě rentabilně recyklovatelný. Možnost znovupoužívání textilu je minoritní záležitostí v porovnání s celkovým množstvím vyprodukovaného textilu. Textilní průmysl je mimochodem zdrojem velkého množství odpadních vod.

5. Technologický pokrok