Jaké suroviny jsou nejvzácnější?

Co jsou kritické a strategické suroviny

Surovinám, které jsou dnes nejvíce sledované z hlediska průmyslu a geopolitiky, se říká kritické a strategické. Podle posledních materiálů Evropské unie se seznam průběžně mění, ale aktuálně zahrnuje 34 kritických surovin, z nichž 17 je označováno jako strategické.

Tyto suroviny jsou nezbytné pro řadu technologických odvětví. Jejich nedostatek by mohl mít pro ekonomiku i technologický vývoj velmi vážné důsledky. Používají se především v elektronice, energetice, dopravě a zbrojním průmyslu. Vezmeme-li v potaz, že právě elektronika představuje jednu z nejrychleji rostoucích kategorií odpadu a že recyklace elektroniky není zdaleka tak efektivní, jak bychom si přáli, je zřejmé, že o tyto suroviny průběžně přicházíme.

Jaký je rozdíl mezi kritickými a strategickými surovinami?

Evropská unie označuje jako kritické suroviny ty materiály, které jsou nezbytné pro fungování ekonomiky a u nichž zároveň existuje vysoké riziko přerušení dodávek. Důvodem může být například geografická koncentrace těžby nebo politická nestabilita v zemích, odkud tyto suroviny pocházejí.

Strategické suroviny jsou pak podskupinou kritických surovin. Jedná se o materiály zásadní pro technologie, které jsou považovány za klíčové pro budoucí rozvoj – například výrobu baterií, elektromobility, obnovitelných zdrojů energie, polovodičů, leteckého průmyslu nebo obranných technologií. Rozdíl mezi kritičností a strategičností může běžnému člověku připadat spíše akademický, ale evropská legislativa ho bere velmi vážně.

Elektronický odpad a ztráta vzácných surovin

Podle zprávy Global E-waste Monitor 2024 bylo v roce 2022 celosvětově vyprodukováno přibližně 62 milionů tun elektrického a elektronického odpadu.

Oficiálně zdokumentovanou recyklací přitom prošlo jen zhruba 22 % tohoto množství. Zbytek skončil na skládkách, ve spalovnách nebo v neformálním zpracování, kde se z něj získává jen malá část cenných surovin.

Surovinová zranitelnost Evropy

Surovinová zranitelnost technologických odvětví přiměla Evropskou unii přijmout legislativu známou jako Critical Raw Materials Act. Důvod je jednoduchý: Evropa je na dovozu těchto materiálů silně závislá. Například 98 % boritanů dováží EU z Turecka, přibližně 85 % niobu z Brazílie a více než 90 % hořčíku z Číny.

V případě vzácných zemin je závislost ještě výraznější – většina jejich světového zpracování probíhá právě v Číně. Evropská unie se proto snaží diverzifikovat zdroje surovin, podporovat jejich těžbu na vlastním území a zároveň zvyšovat kapacity jejich zpracování a recyklace. Jedním z cílů je, aby do roku 2030 EU dokázala zpracovávat alespoň 40 % své roční spotřeby strategických surovin.

Za jednu z nejkritičtějších surovin současnosti jsou považovány prvky vzácných zemin používané pro výrobu permanentních magnetů. Bez nich by nebylo možné vyrábět většinu elektromobilů, větrných turbín ani moderní elektroniky. Evropská unie je přitom téměř zcela závislá na jejich dovozu, především z Číny.

Seznam tzv. kritických surovin

Mezi kritické suroviny Evropské unie patří například: Antimon, Arsen, Bauxit, Baryt, Beryllium, Bismut, Bor, Kobalt, Koksovatelné uhlí, Měď, Živec, Kazivec, Gallium, Germanium, Hafnium, Helium, lehké a těžké prvky vzácných zemin, Lithium, Hořčík, Mangan, Přírodní grafit, Nikl (bateriová kvalita), Niob, Fosfátová hornina, Fosfor, platinové kovy, Skandium, Křemíkový kov, Stroncium, Tantal, Titanový kov, Wolfram a Vanad. (Zdroj: materiály Evropské komise)

Recyklace kritických surovin

Dovoz většiny těchto surovin může být výrazně ovlivněn mezinárodní politickou situací. Přitom míra jejich recyklace je velmi nízká. U řady kritických surovin se tzv. end-of-life recycling rate – tedy podíl materiálu získaného zpět z výrobků po skončení jejich životnosti – pohybuje pouze v řádu jednotek procent, často mezi 0 až 5 %.

Seznam strategických surovin

Mezi strategické suroviny EU patří například:

Bismut, bor (metalurgická kvalita), kobalt, měď, gallium, germanium, lithium (bateriová kvalita), hořčík, mangan (bateriová kvalita), přírodní grafit (bateriová kvalita), nikl (bateriová kvalita), platinové kovy, prvky vzácných zemin používané pro výrobu magnetů (například neodym, praseodym, terbium nebo dysprosium), křemíkový kov, titanový kov a wolfram. (Zdroj: materiály Evropské komise)

Z technologického hlediska se recyklace strategických a kritických surovin nijak zásadně neliší. Rozdíl je především politický a ekonomický – strategické suroviny jsou pouze podskupinou kritických surovin, kterým Evropská unie přikládá mimořádný význam pro budoucí průmysl, energetiku a bezpečnost.

Zpětné získávání těchto materiálů z elektroodpadu svým způsobem přesahuje běžné vnímání recyklace. Nejde zde primárně o ochranu životního prostředí nebo o záchranu planety. V případě kritických a strategických surovin jde především o ekonomiku, technologickou soběstačnost a geopolitiku. Jinými slovy – o přístup k materiálům, bez nichž moderní průmysl jednoduše nemůže fungovat.

Zdroje:

EUR-Lex (stránky EU).

Časopis Odpady 07/24

---