Loňský rok byl ve znamení až úsměvné hysterie, která vyústila v upřímnou nenávist k některým vcelku nevinným produktům z plastu. Nejvíce to asi odnesla plastová brčka, pamatujete? Staly se symbolem hrdinného boje bruselských úředníků a všerůzných naivků za udržitelný svět. Brusel vydal směrnici (ve které zakázal ještě pár zbytečností) a povrchně smýšlející člověk by se mohl domnívat, že nepřítel zvaný jednorázový plast byl poražen. Nebyl, není a nebude. Nahrává tomu i současná situace s korunovým bacilem. Z různých míst se dozvídáme, že svět už nebude jako předtím. To je logické. Po žádném průšvihu nebyl svět jako předtím. Ať to bylo objevení blechy způsobující mor, potopení Titaniku nebo vynálezu kondomu. Proč si tady hraji na chytrého? Protože jednou z těch změn, které nás čekají je to, že jednorázové plastové produkty nám vrátí úder. Ne snad proto, že by byly bruselské směrnice nedokonalé. Ani ne proto, že Gréta je doma a má zaracha. Prostě a jednoduše proto, že je budeme setsakramensky potřebovat. Že ne? Přemýšlejte.
Již brzy (článek je psán 17. dubna 2020) se tedy budeme se chovat jinak – protože ten svět se změní. Co nejvíce budeme chtít omezit riziko plynoucí z nedostatečné hygieny. A tady přijdou ke slovu právě jednorázové obaly a produkty. Kelímky, talíře, příbory. Rukavice, plytlíčky, sáčky. A samozřejmě nenáviděná brčka. Rázem opadne snaha nadnárodních, národních i lokálních řetězců fastfoodu o omezování jednorázových obalů. Jednoduše proto, že se svezou s prioritami toho „nového post pandemického světa“. Vlastně budou muset.
Dojde však zřejmě k tomu, že bude nutné všechny jednorázové obaly z potravinářství spalovat. A to z hygienických důvodů. Ostatně podobně tomu je například z jednorázovými obaly a nádobí z leteckého nebo vlakového cateringu – vše se musí spálit. V současnosti je tedy zřejmě velmi naivní předpokládat, že všechen ten jednorázový plast prostě udržitelně zrecyklujeme a zachráníme svět. On se jednorázový plast z potravinářství nerecykloval ani předtím, takže vlastně k žádné zásadní změně nedojde.
K návratu jednorázových obalů a produktů přispějí požadavky na hygienu a zřejmě je bude nutné spalovat
Ale věřte, že potíž nebude jen v tom, že se tyto plastová udělátka budou vyrábět. Ta potíž bude i tam, kde byla předtím. V nás, kteří s nimi nejsme schopni zacházet potom, co doslouží. Suma sumárum, aby jednorázové plastové produkty nezavalily svět, je třeba třech jednoduchých kroků. A právě v jejich jednoduchosti je – obávám se – jejich nerealizovatelnost.
Krok první. Brusel, lokální vlády a všemožné instituce musejí prosazovat ne nesmyslné zákazy, ale přinutit výrobce používat jednotné plasty, ideálně recyklovatelné. Tedy ne bioplastové nesmysly. Ostatně různorodost plastů je hlavní brzdou recyklace.
Krok druhý. Korporace, výrobci i prodejci musejí motivovat zákaznictvo, aby tyto jednorázové produkty odkládalo tam, kam má. Marketing má možnost udělat něco užitečného.
Krok třetí. Je třeba urychleně vybudovat infrastrukturu, která bude schopna tyto odpadní jednorázové plasty efektivně zpracovávat. Současná infrastruktura, mimo toho, že je už nyní nedostačující, se soustředí jen na některé druhy plastů. A bioplasty neumí zpracovávat vůbec.
Výše uvedené tři kroky se mohou zdát lidem z oboru odpadového hospodářství nadmíru naivní. Stejně tak naivní se mohou zdát politikům a úředníkům, kteří mají toto v gesci. Ale jak říkal Nelson Mandela: „vždycky se to zdá nemožné, dokud se to nepovede“. A aby se to povedlo, musí být společná vůle.
Post pandemický svět otevře doposud nevídané obchodní příležitosti
Post pandemický svět bude obrovská obchodní příležitost. Pokud necháme stranou rouškový a respirátorový folklór, výrobci budou na strachu vydělávat. To se děje již nyní, jak víme. A objeví se produkty, o kterých ještě netušíme, že bychom je mohli potřebovat. Nebo chtít. Což jsou mimochodem dvě zcela odlišné druhy touhy po vlastnictví. Počínaje prvoplánovými ochrannými pomůckami, přes laciné detektory nemocí, farmaka, až po sofistikované šmírující systémy, filtry a zaručeně zázračné čínské pseudovynálezy. Dokonalé balení bude nutností. Jednorázovost potřebou. Předpovídáme tady nějakou plastovou apokalypsu? Nikoli. Pouze předkládám příležitost, kterou máme.
