Významné nehody jaderných elektráren
- 3. 4. 2025
- Minut čtení: 4
Aktualizováno: 10. 4.
I když se dnes často mluví o zvyšování podílu ekologických, udržitelných a různě „zelených“ zdrojů energie, zároveň se plánuje posilování infrastruktury jaderných elektráren. Některé státy totiž považují jadernou energetiku za důležitý stabilní zdroj elektřiny s nízkými emisemi CO₂. O tom, že jaderná energetika není žádná selanka, jsme se však v minulosti mohli přesvědčit už mnohokrát.
O několika významných nehodách jaderných zařízení si můžete v krátkosti přečíst v tomto článku. Více na téma radioaktivních odpadů pak najdete ZDE.
Co je to INES
INES (International Nuclear and Radiological Event Scale) je mezinárodní stupnice používaná pro hodnocení závažnosti jaderných a radiačních událostí. Zavedla ji v roce 1990 Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) společně s OECD.
Stupnice má 7 úrovní, kde stupeň 1 označuje drobnou poruchu a stupeň 7 představuje nejzávažnější jadernou havárii s rozsáhlými dopady na okolí. Do nejvyššího stupně INES 7 byly zatím zařazeny pouze dvě události: havárie v Černobylu (1986) a Fukušimě (2011).
Nejznámější nehody jaderných elektráren
11. března 2011 – Japonsko (Fukušima)
Elektrárna Fukushima Daiichi byla těžce poškozena silným zemětřesením a následnou vlnou tsunami. Příval vody zaplavil nouzové dieselové generátory, které měly zajišťovat chlazení reaktorů. Bez chlazení došlo k přehřátí paliva a následným vodíkovým explozím v několika blocích elektrárny. Jednalo se o největší jadernou havárii od Černobylu. Přímé oběti radiace nebyly potvrzeny, ale havárie vedla k evakuaci více než 150 tisíc obyvatel a dlouhodobým ekonomickým i ekologickým škodám. Více ZDE.
30. září 1999 – Japonsko (Tokiamura)
V japonském závodě na zpracování jaderného paliva v Tokaimuře došlo k vážné havárii poté, co pracovníci při přípravě paliva nedodrželi technologický postup. Do nádrže se dostalo příliš velké množství uranu, což způsobilo nekontrolovanou řetězovou reakci. Dva pracovníci zemřeli na následky ozáření a stovky lidí byly vystaveny zvýšené radiaci. Incident je považován za nejvážnější jadernou nehodu v Japonsku před havárií ve Fukušimě.
26. dubna 1986 – Ukrajina (Černobyl)
Havárie jaderné elektrárny Černobyl u města Pripjať patří k nejznámějším jaderným katastrofám v historii. K nehodě došlo během testu bezpečnostního systému reaktoru, při kterém obsluha porušila řadu bezpečnostních postupů. Následovala exploze reaktoru a rozsáhlý požár grafitu, který uvolnil velké množství radioaktivních látek do atmosféry. Radioaktivní mrak se následně rozšířil nad velkou část Evropy. Přímé oběti havárie byly desítky lidí, dlouhodobé zdravotní dopady jsou však předmětem sporů a odhady se výrazně liší. Animaci mraku nad Evropou si prohlédněte ZDE.
28. března 1979 – USA (Three Mile Island)
V americké jaderné elektrárně Three Mile Island v Pensylvánii došlo k částečnému roztavení aktivní zóny reaktoru. Havárii způsobila kombinace technické poruchy a lidské chyby při obsluze. Díky konstrukci reaktoru a ochranné kontejnmentové budově nedošlo k rozsáhlému úniku radiace do okolí. Událost však výrazně ovlivnila veřejné vnímání jaderné energetiky a na dlouhou dobu zpomalila výstavbu nových jaderných elektráren v USA.
července 1979 – USA (Church Rock)
Jen několik měsíců po havárii v Three Miles Island (viz výše) zde došlo k největšímu úniku radioaktivních látek v historii USA, když se protrhla hráz odkaliště uranového dolu společnosti United Nuclear Corporation. Do řeky Puerco vyteklo přes 350 milionů litrů kyselé radioaktivní břečky a 1 100 tun uranového kalu. Zatímco Three Mile Island plnil titulní strany novin po celém světě, o Church Rocku se mlčelo. Proč? Protože se to stalo v indiánské rezervaci. Odpad se valil korytem řeky, ze které pily ovce a krávy Navahů a ve které si hrály jejich děti. Společnost United Nuclear Corporation tehdy odmítla lidem dovážet pitnou vodu s tím, že to „není jejich povinnost“.
7. října 1957 – Velká Británie (Windscale)
V jaderném zařízení Windscale v hrabství Cumbria vypukl požár v grafitovém reaktoru používaném k výrobě plutonia pro vojenské účely. Požár trval několik dní a do atmosféry se dostalo značné množství radioaktivních látek, zejména izotopu jodu-131. Následně bylo z preventivních důvodů zničeno velké množství mléka z okolních farem. Havárie je považována za nejvážnější jadernou nehodu v historii Spojeného království.
Majak 1957 – Sovětský Svaz
Podle mezinárodní stupnice jaderných událostí INES patří mezi nejvážnější nehody v historii také havárie v ruském Majaku (Kyshtymská havárie) z roku 1957. Při výbuchu nádrže s vysoce radioaktivním odpadem v jaderném komplexu Majak došlo k rozsáhlé kontaminaci oblasti Uralu. Radioaktivní mrak zasáhl území o rozloze desítek tisíc kilometrů čtverečních a zasaženy byly stovky tisíc lidí. Událost byla po desetiletí utajována sovětskými úřady a širší veřejnost se o ní dozvěděla až v 70. letech. Šlo o jednu ze zcela největších jaderných havárií v historii.
12. prosince 1952 – Kanada (Chalk River)
Technik nastavil regulační tyče do plně vytažené polohy, čímž nastavil štěpení uvnitř reaktoru elektrárny Chalk River na maximum. Reaktor se částečně roztavil a došlo k úniku radioaktivní vody. Havárie si vyžádala rozsáhlé dekontaminační práce a elektrárna byla zaplavena velkým množstvím kontaminované vody.
Jezero Karachay – 50. léta, Sovětský Svaz
Tato oblast je pravděpodobně nejznečištěnější místo na planetě. Do jezera Sověti po desítky let vypouštěli radioaktivní odpad z komplexu Majak (obrovský komplex v Čeljabinské oblasti na ruském Uralu, který sloužil k výrobě plutonia pro sovětské jaderné zbraně). Říká se, že v 90. letech stačilo hodinu lelkovat na břehu a dostali byste fakt vydatnou dávku záření. V roce 1967 přišlo navíc sucho a jezero začalo vysychat. Vítr pak roznesl radioaktivní prach z obnaženého dna na plochu 2 700 km². Rusové následně jezero v roce 2015 prostě zabetonovali. Zmizelo sice z mapy, ale radioaktivní materiály zůstaly pod zemí, odkud se šíří podzemními vodami… k Severnímu oceánu. Jde o ekologickou časovanou bombu.
Jaderné patálie v bývalém Československu
Ani bývalému Československu se jaderné incidenty zcela nevyhnuly. Nejznámější havárie se odehrála 22. února 1977 v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice (blok A1). Během výměny palivového článku došlo k poruše palivového kanálu a úniku radioaktivního materiálu do reaktorové haly. Reaktor byl následně definitivně odstaven a celý projekt elektrárny A1 byl ukončen.
K vážnému incidentu došlo také 5. ledna 1976, kdy během výměny paliva unikl z reaktoru oxid uhličitý používaný jako chladivo. Při havárii zahynuli dva pracovníci elektrárny. Tyto události byly v době svého vzniku jen omezeně zveřejňovány a širší veřejnost se o nich dozvídala až s odstupem času. Více o této události si přečtěte ZDE.
