Pokud bych měl za sebe říct, jaká knížka mi v poslední době skutečně učarovala a přinutila, abych ji na vzdory její tloušťce (a váze), celou poctivě přečetl od začátku do konce, je to právě tenhle macek. Hmyzí rodiny a státy od Jana Žďárka. Pokud nejste zrovna fandy těchto šestinohých, mnohdy okřídlených, potvůrek, tak po absolvování lekce od pana Žďárka na ně změníte když už ne názor, tak alespoň úhel pohledu. Knížka Hmyzí rodiny a státy pojednává o společenském hmyzu. Tedy všech těch včelkách, vosách, mravencích a podobné havěti, o které máme mlhavé znalosti z dávných hodin zoologie, přírodovědných kroužků, anebo zkreslené zprávami z médií, potažmo katastrofických filmů.
Svět společensky žijícího hmyzu je fascinující. A při troše představivosti děsivý zároveň – protože společenské chování hmyzu nemá moc společného s tím, co si pod tímto pojmem představujeme my, lidé. Zkrátka tahle knížka – jakkoli tlustá (a těžká) – za přečtení stojí.
Ale proč se o ni zmiňuji právě na stránkách tříděníodpadu.cz? Nuže proto, že hmyz je neodmyslitelnou součástí našeho ekosystému (nebo životního prostředí, chcete-li). O tom, jaký může mít hmyz vliv na ekosystém naší planety, pojednává například tento odstavec, který jsem si z knížky vypůjčil:
"... jenomže díky své početnosti termiti ovlivňují dynamiku ekosystému ještě jiným způsobem, a to tak zásadně, že je to podle mnoha autorů srovnatelný jen s vlivem hospodářské činnosti jiného společenského tvora, Homo sapiens. Fermentačními pochody vzniká ve střevech jak termitů, tak i přežvýkavého skotu velké množství "bahenního plynu" metanu. Podíl termitů na množství atmosférického metanu odhalili vědci pracující pro EPA (americkou Agenturu pro ochranu životního prostředí) celosvětově na 11 % veškeré přírodní produkce tohoto skleníkového plynu, zatímco přičiněním člověka vznikne asi 60 % globálních metanových emisí. Na nich se vedle asi 1,2 miliardy kusů chovaného dobytka podílí skládky organických materiálů, baktérie rýžovišť, důlní a olejářská těžba a podobné činnosti. V absolutních číslech termiti vypustí ročně do atmosféry okolo 20 milionů tun tohoto plynu..."
Nuže, budeme-li se držet tzv. oficiálních teorií ohledně skleníkového efektu, mají samozvaní ochránci naší planety další téma, které mohou omílat: slepé termity. Co je však zásadnější je to, že něco pro středoevropana na první pohled tak nenápadného, jako jsou (miliardové) kolonie termitů, mohou tak zásadně ovlivňovat ekosystém planety Země.
Knížku Hmyzí rodiny a státy si kupte třeba TADY a věřím, že ji přečtete jedním dechem.
Σχόλια