Roušky a respirátory jako infekční odpad

Během pandemie se na svět dostaly doslova miliardy roušek a respirátorů. Podle odhadů publikovaných ve vědeckém časopise Environmental Science & Technology se během pandemie spotřebovalo až 129 miliard jednorázových roušek měsíčně. Převážně byly vyrobeny z plastového polypropylenu, který se v přírodě rozkládá velmi pomalu a může se rozpadat na mikroplasty. Většina z nich byla určena pouze k jednorázovému použití a po krátké době se stala odpadem.

Roušky jako potenciálně infekční odpad

Použité roušky a respirátory představovaly potenciálně infekční odpad. Mohly obsahovat viry, bakterie nebo další mikroorganismy zachycené při dýchání a kašli. Z tohoto důvodu zdravotnické instituce doporučovaly roušky po použití sundávat opatrně, nedotýkat se jejich vnější strany a vyhazovat je do směsného odpadu – ideálně zabalené v sáčku.

Během pandemie se spotřebovalo až 129 miliard jednorázových roušek měsíčně.

Roušky jako plastový odpad

Málokdo si uvědomuje, že většina jednorázových roušek není vyrobena z papíru nebo textilu, ale z plastu. Filtrační vrstvy jsou nejčastěji tvořeny polypropylenovými vlákny, tedy materiálem používaným i v jiných plastových výrobcích. Jakmile se plastové vrstvy roušek začnou rozpadat, začnou uvolňovat drobná syntetická vlákna.

Během pandemie se roušky začaly objevovat doslova všude. Na ulicích. V parcích, v lesích, mořích. Vědci i dobrovolnické úklidové akce upozorňovali, že jednorázové ochranné pomůcky se rychle staly novým typem odpadu.

Dalším problémem jsou gumičky a textilní pásky, které roušky drží na obličeji. Pokud se dostanou do přírody, mohou se do nich zamotávat ptáci nebo jiná zvířata. Podobné případy zaznamenaly například organizace zabývající se ochranou mořského prostředí i městské úklidové iniciativy.

Roušky a respirátory sehrály během pandemie důležitou roli a pomohly omezit šíření nákazy. Problém však nebyl v jejich existenci, ale v tom, jak s nimi lidé po použití zacházeli.

Pokud se jednorázová hygienická pomůcka odhodí na ulici nebo v přírodě, stává se z ní nejen odpad, ale i potenciální hygienické riziko. Čili v principu mohly být zdrojem toho, čemu měly předcházet.

Na druhou stranu neexistuje potvrzený epidemiologický případ, kdy by byla infekce COVID-19 jednoznačně přenesena z odhozené roušky na ulici nebo z vyhozeného respirátoru. Důvod je prostý. Takový přenos je zcela neprokazatelný.

---